CS · EN DE FR brzy

12 C 13/2026-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2026:12.C.13.2026.1
Datum: 2026-03-04
Předmět: o 42 129,32 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."]
["neplatnost smlouvy""neplatnost právního jednání""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 42 129,32 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 42 129,32 Kč, která je tvořena nevrácenou jistinu úvěru ve výši 39 933 Kč a úroku z prodlení. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 6. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit. Žalovaná měla úvěr v souladu se smlouvou splácet měsíční splátkou ve výši 5 % z vyčerpané částky. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením splátky splatné dne 15. 7. 2025 i přes upomínku 20. 7. 2025, pročež byl žalobkyní úvěr zesplatněn. Z celkové čerpané výše úvěru neuhradila žalovaná jistinu úvěru ve výši 39 933 Kč. Vedle této částky žalobkyně požaduje úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 000 Kč za 2 upomínky, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 57,99 % z částky 39 933 Kč od 16. 7. 2025 do 12. 10. 2025 ve výši 5 709,98 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v celkové výši 2 196,32 Kč a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění:4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2025 včetně předsmluvních informací a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 6. 2025 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, a to tak, že jí tuto částku vyplatí na účet spotřebitele č. , č. účtu, . Žalovaná měla úvěr splatit, a to formou měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky. Úroková sazba byla určena ve výši 57,99 % ročně, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr byla určena ve výši 76,18 %. ročně5. Z dokumentu příloha č. 1 nazvaného „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ soud zjistil, že žalovaná při žádosti o úvěr uvedla, že její příjem činí 55 000 Kč (na bankovním účtu bylo nalezeno 20 890 Kč), náklady na bydlení činí 0 Kč, pravidelné finanční závazky má ve výši 0 Kč, sázky nemá, finanční zůstatek spotřebitele činí 2 073 Kč měsíčně. V lustracích nebylo zjištěno, že by žalovaná byla vedena v centrální evidenci exekucí, ani nebyla v insolvenčním rejstříku vedena jako dlužník.6. Z dokumentu nazvaného Detail pohybu – Bezhotovostní platba bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla dne 2. 6. 2025 zaslána platba ve výši 40 000 Kč.7. Z dokumentu nazvaného Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba bylo zjištěno, že z účtu , č. účtu, byla dne 2. 6. 2025 zaslána platba ve výši 1 Kč.8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky společně s náhradou nákladů na zaslání upomínek ve výši 2 x 500 Kč (upomínka č. 1 ze dne 20. 7. 2025 a z upomínka č. 2 ze dne 5. 8. 2025). Ve druhé zaslané upomínce byla žalovaná vyrozuměna o zesplatnění úvěru.9. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 10. 2025 vč. podacího lístku má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 53 502,98 Kč, a to ve lhůtě do 4. 11. 2025.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.14. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došli i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.17. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 6. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, v souladu s § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč byly vyplaceny žalované na bankovní účet dne 2. 6. 2025. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že kromě poskytnutých peněžních prostředků zaplatí žalobkyni i úrok ve výši 57,99 % ročně.18. Soud se zabýval výši sjednaného úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Úrok činil 57,99 % p. a. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v červnu 2025 8,04 % ročně. Sjednaná výše úroku je tak více než sedminásobná, což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích za absolutně neplatné dle § 580 o. z. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy dále zabýval tím, zda ujednání o úrocích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 576 o. z. Ujednání o úrocích je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, jak vyplývá z § 2395 o. z. Z tohoto důvodu soud posoudil ujednání o smluvním úroku jako neoddělitelné od ostatního obsahu smluv a smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou v celém rozsahu. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022 sp. zn. 22 Co 131/2022)19. S ohledem na shora uvedené, tedy absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako takové pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 a § 588 o. z., dospěl soud k závěru, že věc je třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru) a žalovaná je tak povinna tyto peněžní prostředky v plné výši vrátit.20. Protože žalovaná plnila podle neplatné smlouvy tak, že dlužná jistina je již jen ve výši 39 933 Kč, vyhověl soud žalobě co do nesplacené jistiny ve výši 39 933 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 5. 11. 2025 do zaplacení. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou odeslanou 21. 10. 2025 k zaplacení dlužné částky do 4. 11. 2025, výzva se považuje za doručenou ve smyslu § 573 o. z. dne 24. 10. 2025, od 5. 11. 2025 je žalovaná v prodlení s vrácením částky 39 933 Kč. Co do zbytku – smluvního úroku z prodlení, smluvní pokuty, části úroku z prodlení a nákladů spojených s vymáháním (ve výši 1 000 Kč) soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2598,7 Kč, přičemž tato částka představuje 63,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,2 %, kdy soud přihlédl i k příslušenství v podobě smluvního úroku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 686 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 129,32 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.