19 C 85/2025-92 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne 3. 3. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně částku ve výši 2 784 392 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že dne 16. 9. 2019 uzavřel žalobce s žalovanými smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal, že poskytne žalovaným finanční částku ve výši 2 784 392 Kč jako bezúročnou zápůjčku na jejich bankovní účet č. , č. účtu, , a to do tří dnů od podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaní se zavázali, že poskytnutou zápůjčku vrátí žalobci v plné výši do 2. 9. 2023 na bankovní účet žalobce. Žalobce sdělil, že smlouva byla uzavřena až ke dni 16. 9. 2019, tj. okamžikem podpisu poslední smluvní strany, nikoliv dne 2. 9. 2019, jak je zaznamenáno ve smlouvě o zápůjčce. Existence nároku na vrácení finanční částky ze smlouvy o zápůjčce je doložena e-mailovou komunikací, ve které žalovaní navrhují smírné řešení celé záležitosti, žalovaní se odvolávají na zastřené právní jednání, kdy uvedená smlouva o zápůjčce měla být investicí do nemovité věci, která se po čase měla žalobci vrátit. Žalobce s tvrzením žalovaných nesouhlasí, neboť mu nebylo známo, co mělo být předmětem investice, do kdy by taková investice měla být vrácena, jaké by mělo být její zhodnocení a jaké byly poskytnuty záruky na vrácení investice žalovaným. Navíc nemovitá věc zmíněná žalovanými, tj. parc. č. , Anonymizováno, nachází se v k. ú. , Anonymizováno, není ve vlastnictví žalovaných, ale je ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která nebyla stranou či místem plnění smlouvy o zápůjčce. Žalobce finanční částku ze smlouvy o zápůjčce zapůjčil pouze žalovaným 1. a 2., který ji přes výzvy žalobce neuhradili.2. Žalovaní k tvrzení žalobce uvedli, že je pravdou, že žalovaní podepsali dne 3. 9. 2019, resp. dne 16. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce, obdrželi finanční částku ve výši 2 784 392 Kč dle termínů uvedených ve smlouvě. Dodali, že smlouvou o zápůjčce mělo být zastřeno jiné právní jednání ve smyslu § 555 odst. 2 o. z., konkrétně ústní dohoda žalobce a žalovaných o společné investici ze dne 3. 9. 2019, spočívající v tom, že žalobce a žalovaní společně ponesou rovným dílem náklady na koupi pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, na základě kupní smlouvy, ve které polovina kupní ceny, vč. DPH činila částku 2 784 391,50 Kč. Dle dohody o společné investici se účastníci měli podělit o náklady na investici a následně o případné výnosy z ní. Žalovaní částku ve výši 2 784 392 Kč použili na investici dohodnutou v dohodě o investici, tedy ke koupi pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , Anonymizováno, . Kupní smlouva na koupi pozemku byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., jako kupujícím a , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , dne 5. 9. 2019. Žalovaní mají za to, že smlouvou o zápůjčce bylo zastřeno jiné právní jednání, konkrétní dohoda o společné investici, investice byla realizována a doposud nenastaly podmínky pro výplatu výnosu z této realizované investice.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému zjištění:4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 9. 2019 mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanými jako vydlužiteli soud zjistil, že předmětem zápůjčky je částka 2 784 392 Kč, která měla být zapůjčitelem poskytnutá vydlužitelům 3 dny od podpisu smlouvy zapůjčitelem a poukázaná na účet vydlužitelů č. , č. účtu, . Žalovaní jako vydlužitelé se zavázali vrátit žalobci jako zapůjčiteli poskytnutou zápůjčku v plné výši nejpozději do 2. 9. 2003, a to na účet zapůjčitele č. , č. účtu, . Zapůjčitel poskytl zápůjčku vydlužitelem bezúročně.5. Z výpisu účtu žalobce soud zjistil, že dne 17. 9. 2019 odeslal ze svého účtů na účet žalovaného 1. částku 1 000 000 Kč, dne 18. 9. 2019 částku 1 000 000 Kč a dne 19. 9. 2019 částku 784 392 Kč. U každé z těchto provedených plateb je uvedena poznámka příjemce: , Jméno žalované A, , popis: půjčka do 2. 9. 2023.6. Z Dohody o narovnání ze dne 25. 2. 2025 soud zjistil, že se jedná pouze o návrh na uzavření dohody o narovnání, jejichž předmětem mělo být zaplacení částky 2 784 392 Kč do 2. 9. 2023, vč. příslušenství pohledávky.7. Z e-mailové komunikace vedené mezi právním zástupcem žalovaných a žalobcem a společností , právnická osoba, – pan , jméno FO, soud zjistil, že právní zástupce žalovaných informoval žalobce o uhrazení dlužné částky s příslušenstvím pohledávky do 30. 6. 2025.8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, soud zjistil, že žalovaný 1. je jednatelem této společnosti od května 2014.9. Z kupní smlouvy ze dne 5. 9. 2019 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO:, IČO, (prodávající) společnost je , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , zastoupená jednatelem společnosti žalovaným 1. ( jako kupujícím) uzavřeli smlouvu, kterou prodává kupujícímu do jeho výlučného vlastnictví nemovitost parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, manipulační plocha o výměře , Anonymizováno, m² vedeném , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, pro obec a k. ú. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, za kupní cenu ve výši 5 568 783 Kč, včetně DPH.10. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval právního zástupce žalovaných k úhradě částky 2 784 392 Kč s příslušenstvím nejpozději v termínu do 24. 2. 2025. Součástí předžalobní výzvy je i doručenka prokazující doručení předžalobní výzvy právnímu zástupci žalovaných.11. U jednání soudu dne 14. 10. 2025 byli žalovaní vyzváni v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů ke svému tvrzení, že při uzavírání smlouvy o zápůjčce se jednalo o zastřené právní jednání. Současně byli upozorněni na následky nesplnění této výzvy.12. Podáním ze dne 3. 11. 2025 žalovaní uvedli, že nadále netrvají na svém tvrzení o existenci dohody o společné investici uzavřené mezi žalobcem a žalovaným v září roku 2019, a že současně nebudou označovat související důkazy k prokázání svých tvrzení.13. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:14. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce označená datem 2. 9. 2019, přičemž podle ověřovací doložky byla skutečně podepsána dne 16. 9. 2019. Podle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovaným peněžní prostředky ve výši 2 784 392 Kč, a to do tří dnů od podpisu smlouvy, a žalovaní se zavázali tuto částku vrátit dne 2. 9. 2023. Ze soupisu plateb vyplynulo, že žalobce poskytl žalovaným sjednanou částku formou tří plateb provedených ve dnech 17. 9., 18. 9. a 19. 9. 2019 bezhotovostním platebním stykem na účet žalovaného 1. Tím žalobce splnil svou povinnost poskytnout peněžní prostředky ve lhůtě, která začala běžet dnem skutečného podpisu smlouvy, tedy dnem 16. 9. 2019. Žalovaní svou povinnost vrátit zápůjčku nesplnili ke dni splatnosti 2. 9. 2023 ani později.15. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 a následujícího zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), upravujících smlouvu o zápůjčce.16. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Po zhodnocení všech důkazů a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.19. Žalobce prokázal uzavření platné smlouvy o zápůjčce, neboť smlouva obsahuje všechny náležitosti – označení smluvních stran, předání peněz, povinnost vrátit peníze stejného druhu. To, že žalobce v žalobě označil smlouvu jako smlouvu o smlouvě budoucí, nemění právní povahu právního jednání. Podle § 555 - § 558 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého skutečného obsahu, nikoliv názvu. Žalovaný nejdříve namítal zastřené právní jednání, soud má za to, že zastřené právní jednání lze konstatovat jen na základě tvrzení a důkazů. Žalovaní po poučení podle § 118a o.s.ř. vzali svá tvrzení zpět a nenesou tedy důkazní břemeno o zastřeném právním jednání. Soud tak má za to, že nemůže bez tvrzení účastníka zjišťovat „skrytý“ úmysl jednání. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je platná. Žalovaní netvrdili ani neprokazovali, že by zápůjčku vrátili nebo, že by závazek ze smlouvy o zápůjčce zanikl jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že žalovaní neprokázali vrácení zápůjčky v souladu se smlouvou do dne 2. 9. 2023, vznikl žalobci nárok na vrácení jistiny i na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne 3. 9. 2023. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a přiznal žalobci jednak právo na vrácení zápůjčky ve výši 2 784 392 Kč s úrokem z