42 C 169/2018-116 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaných určení, že prodej zástavy k nemovitým věcem: pozemek parc. [číslo] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře 443m2 jehož součástí je budova [adresa], objekt občanské vybavenosti, pozemek parc. [číslo] druh pozemku zahrada o výměře 115m2, vše zapsáno v k.ú. [obec], na [list vlastnictví], vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, pozemek parc. č. st. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 175m2, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, o výměře 411m2, vše zapsáno v k.ú. [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, je nepřípustný, neboť Okresní soud v Příbrami vydal usnesení ve věci údajného zástavního věřitele – žalované [číslo]) o nařízení soudního prodeje zástavy a to nemovitostí shora specifikovaných dle zástavy zřízené zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou dne 29.5. 2007 mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kdy právní účinky vklad zástavního práva nastaly dne 29.5. 2007 a to k nemovitosti domu [adresa], občanské vybavenosti, který je součástí pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsaných na LV pro k.ú. [obec], obec Jince, které jsou ve vlastnictví žalobce a zástavy zřízené zástavní smlouvou [číslo] uzavřenou dne 21.5. 2008 mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kdy právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dne 21.5. 2008 a to k nemovitosti – rodinnému domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] k pozemku [číslo], zapsaných na [list vlastnictví], pro k.ú. [obec], obec Rožmitál pod Třemšínem tak, jak se shora popsáno a to za účelem uspokojení pohledávky zástavního věřitele – žalované [číslo]) za [jméno] [příjmení], vše pravomocně přiznané rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012-155 za účelem úhrady částky ve výši 8 064 083,01 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 11.3. 2012 do zaplacení, z částky 4 134 591,58 Kč se 7,9% úrokem z prodlení od 1.3. 2012 do zaplacení, z částky 3 156 876,53 Kč s 5,89% úrokem z prodlení od 1.3. 2012 do zaplacení, z částky 4 134 591,58 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 11.3. 2012 do zaplacení, z částky 7 750 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 11.3. 2012 do zaplacení, z částky 3 100 Kč a částky ve výši 586 886,80 Kč na náhradě nákladů řízení, kdy dne 17.5. 2018 bylo následně vydáno a žalobci doručeno oznámení o veřejné dražbě nedobrovolné dle ust. § 40 zák. č. 26/2000 Sb. pod č.j. 1059/2015-N ze dne 17.5. 2018, přičemž jako dražebník je uvedena žalovaná [číslo]) a navrhovatelem byla žalovaná [číslo]) a jako předmět dražby jsou uvedeny předmětné nemovité věci. Důvodem uvedeným v oznámení, pro které je navrženo provedení veřejné dražby nedobrovolné, je ta skutečnost, že dlužník neplní shora specifikovanou pohledávku navrhovatele. Žalobce uvedl, že prodej zástavy ve veřejné dražbě je nepřípustný, neboť žalovaná 1) opírá své údajné uspokojení z prodeje zástavního práva, které neexistuje a zaniklo, neboť dne 2.6. 2015 byl Okresním soudem v Příbrami vydán rozsudek č.j. 15 C 18/2012, podle nějž bylo určeno, že zástavní právo s právními účinky vkladu ke dni 21.5. 2008 existuje, což bylo potvrzeno rozsudkem odvolacího Krajského soudu v Praze č.j. 21 Co 380/2015-482, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci 6.6. 2016, kdy z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobce si neměl dle názoru soudu počínat při koupi předmětných nemovitostí jako průměrně obezřetný jedinec, což vyplynulo z toho, že během 4 dnů koupil nemovitosti za 1 500 000 Kč bez jejich prohlídky, kdy byla známa osminásobně vyšší prodejní cena, když původně vlastníkem předmětných nemovitých věcí byl [obec] Švec, který je prodal [jméno] [příjmení], od kterého je posléze koupil žalobce a to na základě kupní smlouvy ze dne 25.1. 2012, avšak v kupní smlouvě byly tyto věci prosté právních vad a jakýchkoliv zástav, kdy dále ohledně žalobce probíhala trestní řízení, avšak bylo rozhodnuto, že skutek se sice stal, ale není trestním činem v případě jeho osoby, kdy naopak žalobce je poškozeným a obětí trestné činnosti, kdy pravděpodobný podvod mohl spáchat jakýsi pan [příjmení], z [obec] – [ulice] města a prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě není přípustný a to z důvodu zániku zástavního práva s ohledem na akcesorickou povahu zástavního práva pak v důsledku zániku zajišťovaného práva dochází rovněž k zániku práva zástavního, kdy je zcela vyloučeno, aby zástavní právo samostatně přetrvalo po zániku pohledávky, která je tímto zástavním právem zajištěna a to i tehdy, pokud by zajišťovaná pohledávka trvala a dále žalobce vznesl námitku promlčení zajištěné pohledávky žalované [číslo]) a rovněž promlčení práva žalované [číslo]) domáhat se zpeněžení zástavy. Z těchto všech důvodů se žalobce obrátil s žalobou na soud. 2. Žalovaná [číslo]) navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť předmětné zástavní právo trvá, jak vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí a jak konečně bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 2.6. 2015, č.j. 15 C 18/2012-413 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10.2. 2016, č.j. 21 Co 380/2015-482. Ta skutečnost, jestli žalobce je poškozeným či obětí trestného činu nemá vliv na přípustnost veřejné dražby a okolnosti, které uvádí žalobce ve svůj prospěch, nemají vliv na otázku jeho dobré víry, tzn., že nemohou být způsobilé k přehodnocení řízení o určení existence zástavního práva. Žalobce není a ani nemohl být při koupi předmětných nemovitostí v dobré víře, a proto se této dobré víry nemůže dovolávat, kdy ostatně vše bylo popsáno v předmětném soudním rozhodnutí, kdy osoba bez rozumu průměrného člověka by mohla akceptovat jako normální a přirozené, že prodávající prodává za 1 500 000 Kč nemovitosti, které nabyl před cca 2 měsíci za 10 149 310 Kč. Předmětná pohledávka, pro kterou je dražba vedena, je pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2015-155 a je dále exekučně vymáhána JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod sp.zn. 132 EX 518/13. Vzhledem ke shora uvedeným soudním rozhodnutím není a nemůže být zástavní právo promlčeno a trvá jak pohledávka, tak zástavní právo, kdy teprve zpeněžením nemovitostí se naplní jedna z funkcí zástavního práva, tj. funkce uhrazovací. Žalovaná má za to, že žaloba tak, jak je podána, je pouze další zdržovací taktikou ze strany žalobce, když ten se z neznámých důvodů dlouhodobě brání prodeji nemovitostí, kdy navíc v nemovitostech nežije a neužívá je, nepronajímá je a není s nimi nijak spjat. 3. Žalovaná [číslo]) navrhla žalobu zamítnout, jako nedůvodnou, kdy žalovaná [číslo]) a žalovaná [číslo]) uzavřely dne 15.5. 2018 smlouvu o provedení nedobrovolné dražby č. ND/001/2018 na předmět dražby - žalobou stižené nemovité věci. Žalovaná má za to, že žalovaná [číslo]) je oprávněna navrhnou nedobrovolnou dražbu výše uvedených předmětných nemovitostí a dále i má za to, že pohledávka dražebního věřitele, tedy žalované [číslo]) je zajištěna zástavním právem k předmětům dražby tak, jak je specifikováno v žalobě, kdy žalovaná [číslo]) předložila žalované [číslo]) shora citované rozsudky Okresního soudu v Příbrami. Žalovaná [číslo]) dodala, že pohledávka žalované [číslo]) je pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012-155, kdy dále Okresní soud v Příbrami rozhodl rozsudkem č.j. 15 C 18/2012-413 ze dne 2.6. 2015, že zástavní práva tak, jak jsou popsána shora na nemovitostech existují, kdy v odůvodnění rozsudku soud uvedl, že počínání žalobce nebylo obezřetné, kdy koupil během 4 dnů nemovitost za 1 500 000 Kč, o kterých věděl, že o dva měsíce před tím byly prodávány za 10 500 000 Kč a nemovitosti si prohlédl pouze na fotografiích, kdy peníze před prodávajícímu na parkovišti bez jakéhokoliv potvrzení o převzetí a předání klíčů apod. Tvrzení žalobce, že se stal obětí trestné činnosti a poškozeným, když byl zřejmě uveden v omyl, nemění nic na tom, že při koupi nemovitosti skutečně obezřetně nejednal, a že zástavní práva na nemovitostech existují, kdy důvodem, pro které je navrhováno provedení dražby je, že dlužník neuhradil splatnou pohledávku v souladu s rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12.12. 2012, č.j. 14 C 111/2012. 4. Z oznámení o dražbě vydané žalovanou [číslo]) soud zjistil, že ta je datována dnem 17.5. 2018, je adresována žalobci, jsou zde označeny předmětné nemovitosti – žalobou stižené jako předmět dražby, konstatována uzavřená smlouva o provedení dražby mezi dražebníkem a navrhovatelem – žalovanou 1 a důvod provedení dražby – právní titul. Z prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem soud zjistil, že advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] ověřila podpis [jméno] [příjmení], který je podepsán na oznámení o dražbě ze dne 17.5. 2018, ověření podpisu je z téhož dne. Z oznámení o dražbě vydané žalovanou [číslo]) soud