40 C 393/2019-46 — Obvodní soud pro Prahu 4

1 Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 268 013 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Tvrdila, že rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 17. 4. 2015, č. j. JMK 9493/2015, nebyl žalobkyni udělen souhlas k provedení letecké aplikace biocidů v souvislosti s ošetřením lesních porostů v Ptačí oblasti [ulice] [obec] – [příjmení] [jméno], v [katastrální uzemí], [obec] u [obec] a [obec], a to v době rojení chrousta maďalového v roce 2015. Tím byla žalobkyni omezena jediná možnost účinně regulovat přemnožení chrousta, který v dané oblasti působí významné škody na lesních porostech. V důsledku toho vznikla újma na lesních porostech ve vlastnictví ČR, s nimiž má žalobkyně právo hospodařit. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu za ztížení lesního hospodaření za rok 2017 ve výši celkem 10 421 598 Kč. Uplatněný nárok sestával z újmy na lesních porostech ve výši 10 389 258 Kč, vyčíslené znaleckým posudkem ze dne 15. 12. 2017, [číslo] 2017, zpracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a nákladů na zpracování tohoto znaleckého posudku ve výši 32 340 Kč, tvořených zálohou 3 000 Kč a doplatkem 29 340 Kč. Žalovaná přiznala žalobkyni náhradu ve výši 10 153 585 Kč, kterou žalobkyni zaslala na účet. Náhrada tak byla žalovanou oproti žádosti žalobkyně snížena o náklady na pořízení znaleckého posudku a o částku potřebnou k vynaložení na chemický postřik. Žalobkyně však se snížením náhrady nesouhlasila. Proto podala proti posouzení újmy a ponížení náhrady námitky. Žalobkyně tvrdila, že pravidla pro určení výše tohoto nároku by měla být obdobná jako pravidla pro stanovení obecného nároku na náhradu škody. Nutné náklady na zjištění a určení výše majetkové újmy tedy mají být součástí způsobené majetkové újmy. Bez vynaložení uplatňovaných nákladů ze strany žalobkyně by přitom nemohla být výše újmy řádně zjištěna ani uplatněna. Žalobkyně sice disponuje dostatečným profesionálním a materiálním zázemím k tomu, aby byla schopna náhradu újmy vypočítat i bez znaleckého posudku. Žalobkyně však nechala znalecký posudek vypracovat v zájmu objektivity nezávislým a nezaujatým znalcem. Pokud by žalobkyně navíc škodu vyčíslila odborným vyjádřením svého zaměstnance, riskovala by odmítnutí žádosti a uplynutí prekluzivní lhůty pro její uplatnění. Žalovaná však na námitky žalobkyně nepřistoupila a setrvala na svém předchozím stanovisku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná není oprávněna si na základě své úvahy stanovit předpokládaný rozsah neprovedeného zásahu a finančních nákladů na jeho provedení, ani tyto náklady od požadované výše újmy odečíst. Proto se žalobkyně domáhala nároku žalobou. 2 Žalovaná navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout. Tvrdila, že nárok žalobkyně je soukromoprávním nárokem, zakotveným ve veřejnoprávním předpisu. Vzniká tedy z jiného právního titulu než obecná náhrada škody, hrazená v důsledku porušení či nesplnění povinnosti. Výši a způsob výpočtu nároků na náhradu újmy jsou tak stanoveny právními předpisy. Ty pak s úhradou nákladů nezbytných ke zjištění výše škody nepočítají. Akceptace znaleckého posudku pro účely posouzení výše náhrady újmy neznamená, že se jedná o povinnou náležitost žádosti o náhradu újmy. Žalobkyně je odbornicí na hospodaření s lesy. Proto disponuje dostatečným profesionálním a materiálním zázemím pro výpočet a výše náhrady i bez nutnosti vypracovávat znalecký posudek. Odpočet hypotetických nákladů na letecký postřik pak nemá oporu v právních předpisech. Proto byl postup žalované vůči žádosti žalobkyně o náhradu újmy zcela v pořádku. 3 Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2015, soud zjistil, že žalobkyni nebyl udělen souhlas k provedení letecké aplikace biocidů v Ptačí oblasti [ulice] [obec] – [příjmení] [jméno] v [katastrální uzemí], požadovaný v souvislosti s ošetřením lesních porostů v době rojení chrousta maďalového v roce 2015. 4 Z žádosti o náhradu újmy za omezení lesního hospodářství za rok hospodaření za rok 2017 ze dne 7. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně žádala žalovanou o náhradu újmy v celkové výši 10 421 598 Kč. 5 Z posouzení uplatněného nároku ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná vyčíslila celkovou újmu žalobkyně na 10 153 585 Kč, když od původně požadované částky odečetla 29 340 Kč za znalecký posudek a 238 673 Kč za neprovedený postřik. 6 Z výpisu z účtu ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyni bylo žalovanou uhrazeno 10 153 585 Kč dne 12. 9. 2018. 7 Z námitek proti posouzení uplatněného nároku na náhradu újmy k zastižení lesního hospodaření ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně podala proti posouzení žalované ze dne 20. 8. 2018 námitky. 8 Z vyjádření k námitce vůči posouzení uplatněného nároku na náhradu újmy ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaná nepovažovala námitky žalobkyně za důvodné. 9 Důkazy, z nichž soud učinil skutková zjištění, posoudil jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. Žádná taková skutečnost ani nebyla účastníky tvrzena. Uvedené listiny se vzájemně podporují a tvoří spolu navzájem logický celek. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z nichž soud při svém rozhodování vycházel. 10 Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako„ o. s. ř.“), a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Pokud byly v řízení provedeny další důkazy shora neuvedené, nebyly jimi soudem zjištěny žádné skutečnosti významné pro vydání rozhodnutí ve věci. 11 Ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyni nebyl udělen souhlas k provedení letecké aplikace biocidů v Ptačí oblasti [ulice] [obec] – [příjmení] [jméno] v [katastrální uzemí], požadovaný v souvislosti s ošetřením lesních porostů v době rojení chrousta maďalového v roce 2015. Žalobkyně proto žádala žalovanou o náhradu újmy v celkové výši 10 421 598 Kč. Žalovaná vyčíslila celkovou újmu žalobkyně na 10 153 585 Kč, když od původně požadované částky odečetla 29 340 Kč za znalecký posudek a 238 673 Kč za neprovedený postřik. Námitky podané žalobkyní proti posouzení její žádosti nebyly žalovanou shledány za důvodné. 12 Po právní stránce soud posoudil věc takto: Žalobkyně uplatnila žádost o náhradu újmy podle ust. § 58 odst. 2 ZOPK. Na základě této žádosti poskytla žalovaná žalobkyni finanční náhradu podle ust. § 58 odst. 3 ve spojení s ust. § 78 odst. 4 ZOPK. 13 Žádost žalobkyně o proplacení nákladů na vyhotovení znaleckého posudku za účelem vyčíslení vzniklé újmy ani nákladů na neprovedený postřik nebyla důvodná. V případě nákladů na znalecký posudek je třeba uvést, že se v daném případě jednalo o soukromoprávní nárok vyplývající z veřejnoprávního předpisu. V takovém případě musí titul vycházet z ustanovení právního předpisu. Taktomu ovšem v daném případě nebylo. S úhradou nákladů na zjištění výše škody počítá pouze ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 55/1999 Sb. Jedná se však pouze o případy škody vzniklé z důvodů mimořádných opatření. V dané věci však ke vzniku újmy v důsledku mimořádného opatření nedošlo. Proto nebylo možné předmětné ustanovení aplikovat. Pokud by se měla náhrada nákladů na zjištění výše újmy použít i v případech vzniku újmy v důsledku rozhodnutí orgánu veřejné správy, pak by na to zákonodárce výslovně pamatoval. Pro použití analogie pak v daném případě není prostor. Soud se proto neztotožnil ani s argumentací žalobkyně v tom směru, že náklady nutné na zjištění a určení výše újmy by měly být součástí majetkové újmy, což se žalobkyně snažila podepřít komentářovou literaturou. Soud totiž opakuje, že daný případ je specifický, a že nárok na započítání nákladů na zjištění výše škody by zde musel vyplývat výslovně z právních předpisů. Náklady na vyčíslení újmy se tak v daném případě do skutečné škody nebo ušlého zisku nezapočítávají. Soud ještě pro úplnost dodává, že ani nepovažoval náklady žalobkyně na vypracování znaleckého posudku v dané věci za účelně vynaložené. Žalobkyně totiž sama dle svých slov disponuje dostatečným personálním a materiálním aparátem k tomu, aby si výši újmy případně prostřednictvím odborného vyjádření svého zaměstnance zajistila sama. Soud nadto znalecký posudek nepovažoval za podstatnou náležitost žádosti dle ust. § 58 odst. 2 ZOPK, popř. ust. § 3 vyhlášky č. 335/2006 Sb. 14 Ani žádost žalobkyně o proplacení neprovedeného postřiku nepovažoval soud za důvodnou. Podle ust. § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako„ o. z.“), se totiž vždy hradí pouze skutečná škoda a ušlý zisk. V daném případě se však žalobkyně domáhá náhrady škody, která jí ani nevznikla, resp. neušla. Přiznání takového domnělého nároku by pak bylo absolutně v rozporu s logikou konstrukce způsobu a rozsahu náhrady škody. Na mís