15 C 71/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím [částka], omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to z titulu nesplacení poskytnuté zápůjčky ve výši [částka] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, tj. [právnická osoba] s.r.o., [IČO]. Splatnost předmětné zápůjčky nastala dne [datum]. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za jeho poskytnutí do sjednaného data splatnosti nesplatil a svůj dluh dosud neuhradil, ačkoliv byl k jeho úhradě vyzván. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne [datum], pak nabyla pohledávku za žalovaným žalobkyně. 3. V označené věci zdejší soud dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 296209/2020-7 (nachází se na č. l. 7 spisu). Soud však tento elektronický platební rozkaz dle ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil v plném rozsahu (jak plyne z usnesení na č. l. 9 spisu), neboť se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Následně byla věc převedena z rozkazního řízení do řízení sporného pod sp. zn. 15 C 71/2021. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 71/2021-18 byl žalovaný vyzván dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k věci samé a zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno (fikcí) dne [datum]. Stanovená 15 denní lhůta pak marně uplynula dnem [datum], avšak k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které mu v tom brání. Tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalovaného byly snad dány nějaké důvody, které by mu bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle ustanovení § 115a o. s. ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]; doklad o poskytnutí zápůjčky – bankovní výpis; emailová komunikace mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným; smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]; předžalobní výzva ze dne [datum]) byl soudem zjištěn následující skutkový stav: 6. Právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil v celém rozsahu řádně a včas. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a žalovanému byla tato skutečnost oznámena přípisem ze [anonymizováno] [rok]. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by dlužnou částku žalobkyni něčeho zaplatil. <b>7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:</b> 8. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), a to adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. o.z., když žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v postavení spotřebitele (neboť sjednával spotřebitelský úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání) a žalobkyně, resp. její právní předchůdce na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele. Předmětná smlouva o zápůjčce tak podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Aktivní legitimace žalobkyně je dána tím, že na žalobkyni přešlo vlastnické právo k předmětné pohledávce uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 a následujících o.z. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení nesplacené části úvěru ve výši [částka]. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by na dlužnou částku uhradil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně, čímž neunesl své důkazní břemeno, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto ji s odkazem na citovaná zákonná ustanovení v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku. Dále vzhledem k tomu, že se jedná o prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o pariční lhůtu (tj. lhůtu k plnění), tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle procesního úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám zástupce žalobkyně. V posuzovaném případě se totiž jedná o formulářovou žalobu. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení zástupce podává obsahově obdobné návrhy na vesměs ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující [částka], a proto tedy odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) a tři náhrady hotových výdajů v paušální výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud také u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.).