18 C 55/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky, s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dluh, vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se však k žalobě nikterak nevyjádřila. Podepsaný soud, z listin, předložených žalobkyní, zjistil, že, dne 22. 8. 2019, uzavřela žalobkyně, se žalovanou, Smlouvu o spotřebitelském úvěru - [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala vyplatit žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, na dobu 30 dnů, a žalovaná se zavázala tento úvěr, včetně sjednaného administrativního poplatku za úvěr, ve výši 4 360,70 Kč, a sjednaného úroku ve výši 90 Kč, tj., celkem částku ve výši 14 450,70 Kč, uhradit jednorázově, a to k datu sjednané splatnosti úvěru, a tedy dne 23. 9. 2019. Úvěr byl žalované, na jí uvedený bankovní účet, vyplacen dnem 22. 8. 2019, a tudíž povinnost žalobkyně, z předmětné smlouvy o úvěru plynoucí, byla splněna. Jelikož žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, byly jí žalobkyní, v souladu s uzavřenou Smlouvou o úvěru (článek 5) účtovány následující platby, a to dle bodu 5. 1. písm. a) - poplatek za upomínky při prodlení žalované o: 7 dní - poplatek ve výši 150 Kč, dle upomínky [číslo] splatný dne 30. 9. 2019, dále o 14 dní - poplatek ve výši 250 Kč, dle upomínky [číslo] splatný dne 7. 10. 2019, dále o 21 dní - poplatek ve výši 350 Kč, dle upomínky [číslo] splatný dne 14. 10. 2019, a konečně o 30 dní - poplatek ve výši 400 Kč, dle upomínky [číslo] splatný dne 23. 10. 2019. Žalobkyně tedy poskytla žalované sjednaný úvěrový rámec, nicméně, žalovaná ovšem, na takto sjednaný úvěr, žalobkyni neuhradila ničeho, čímž tak způsobila vznik dalších nákladů (na zasílání oněch upomínek). Pohledávka žalobkyně je tak tvořena nesplacenou jistinou úvěru, ve výši 10 000 Kč, nesplaceným poplatkem za úvěr, ve výši 4 360,70 Kč, nesplaceným sjednaným úrokem ve výši 90 Kč, tj., celkem částkou ve výši 14 450,70 Kč, a dále i čtyřmi poplatky za upomínky, v celkové výši 1 150 Kč. Celková dlužná částka tedy činí 15 600,70 Kč, a to na základě uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru - [číslo]. V důsledku prodlení žalované vyúčtovala žalobkyně žalované, v souladu s uzavřenou Smlouvou o spotřebitelském úvěru - [číslo] bodu 5. 1. písm. b), i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj., z částky ve výši 14 450,70 Kč (jistina, poplatek za úvěr a sjednaný úrok), a to za každý den prodlení, za období od 24. 9. 2019 (následující den po datu splatnosti sjednaného úvěru) do 3. 12. 2020 (datum podání žalobního návrhu), když, vzhledem k délce prodlení žalované a výši smluvní pokuty, žalobkyně zohlednila ustanovení § 122, odst. 3, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a smluvní pokutu žádala pouze ve výši součinu čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. 0,5 x 10 000 Kč, tj., celkem ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se však k žalobě, jak již bylo řečeno výše, nevyjádřila a zůstala nečinná. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění, učiněných z předložených listin, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi oběma stranami skutečně došlo k uzavření shora specifikované Smlouvy o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr, ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná však již, z tohoto titulu, žalobkyni ničeho neuhradila. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla úvěrovanému (zde žalované) povinnost vrátit úvěrujícímu (zde žalobkyni) poskytnuté peněžní prostředky, spolu s úrokem, a po prodlení též zaplatit i sjednané poplatky za upomínání a též i další smluvní sankce. Tuto povinnost však žalovaná nesplnila. [příjmení] žalovaná netvrdila a též ani jinak se nebránila. Žalovaná je v prodlení, ve smyslu ust. § 1968, o. z., a proto má žalobkyně dále právo požadovat i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl podepsaný soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v tomto řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, a to v celkové částce 1 025 Kč Tyto náklady představují žalobkyní uhrazený soudní poplatek, ve výši 825 Kč, a rovněž i náklady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to dle ust. § 2, odst. 1, této vyhlášky, představující 2x paušální náhradu, po částce 100 Kč, ke dvěma úkonům, dle § 14b, odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu - 1x příprava věci a 1x podání žalobního návrhu).