ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2021:32.C.135.2021.1 Datum: 2021-12-02 Předmět: O zaplacení 127 181 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 556 z. č. 89/2012 Sb ["dohoda o rozvázání pracovního poměru""náhrada mzdy""odstupné""peněžité plnění""skončení pracovního poměru""smlouva pracovní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 127 181 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 27. 4. 2021 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 127 181 Kč s tím, že v dohodě o rozvázání pracovního poměru bylo sjednáno, že žalobci náleží odměna ve výši 172 500 Kč. Tato měla být vyplacena v řádném výplatním termínu za měsíc leden 2021. Doposud bylo žalobci pouze vyplaceno odstupné v zákonné výši, na které měl s ohledem na zrušení jeho pracovní pozice rozhodnutím žalované nárok. Výplata odměny je na rozdíl od odstupného smluvním závazkem, žalobce přistoupil k dohodě za podmínek v ní uvedených a strany jsou tímto vázány. Žalovaná ani na výzvu dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se vyjádřila tak, že žalobcův nárok zcela neuznává a navrhuje žalobu jako celek zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce byl u ní zaměstnán a zejména, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou uzavřenou dne 26. 11. 2020 s účinností ke dni 31. 1. 2021, a to z důvodu nadbytečnosti žalobce vzniklé rozhodnutí žalované o organizační změně. Žalobci bylo s ohledem na délku trvání poměru vyplaceno odstupné přesahující trojnásobek jeho průměrného hrubého výdělku, když tento činil 151 551 Kč a žalovaná mu vyplatila 172 500 Kč. Výše vyplaceného odstupného odpovídá částce smluvené v dohodě o rozvázání pracovního poměru. Žalobci rozhodně nevznikl nárok na vyplacení další částky ve výši 172 500 Kč. Pojem odměna použitý v dohodě značí odstupné ve vyšší než zákonné výši, o tom byl žalobce informován [jméno] [příjmení] [příjmení] přímou nadřízenou. Žalobci, který u žalované pracoval dvacet let, musel být bezesporu znám způsob, jakým žalovaná při rozvazování pracovních poměrů postupovala, tedy že nejdříve je schválen tzv. RIF, který je vypočítán jako alespoň trojnásobek zákonného odstupného a často něco málo na víc a tento RIF je vyplacen, ať už by zaměstnanci vznikl nárok na odstupné nebo nikoli. Rovněž s ohledem na zánik střediska, kde žalobce pracoval z důvodu a nepříznivého dopadu pandemie, nemohl žalobce očekávat, že by při rozvázání měl nárok na více než 6 násobek své průměrné mzdy. Fakticky žalobce pouze zneužívá formálního pochybení žalované při označení vyplácené částky, takovému postupu by s ohledem na princip poctivosti neměla být poskytnuta soudní ochrana, a to ani v rámci pracovního práva vedeného principem zvláštní ochrany zaměstnance.
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl u žalované zaměstnán od 2. 1. 2001 na základě pracovní smlouvy a že tento pracovní poměr skončil ke dni 31. 1. 2021 dohodou, z důvodu nadbytečnosti pro organizační změnu na základě rozhodnutí zaměstnavatele ze dne 26. 11. 2020 a že doposud bylo žalobci vyplaceno 172 500 Kč hrubého.
4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:
5. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni 31. 1. 2021 dohodou ze dne 26. 11. 2020, ve které si strany mimo jiné sjednaly, že žalobce nemá vůči žalované žádné splatné ani nesplatné nároky vyjma nároku žalobce na mzdu resp. náhradu mzdy do doby skončení pracovního poměru, odměnu ve výši 172 500 Kč, náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Odměna bude hrazena v řádném výplatním termínu za měsíc 1/ 2021. Zaměstnanec se zároveň zavázal, že nebude vznášet další nároky z pracovního poměru (zjištěno z Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 26. 11. 2020).
6. Žalobci bylo vystaveno Potvrzení o zaměstnání dne 3. 2. 2021, ve kterém bylo žalovanou uvedeno, že průměrný hrubý měsíční výdělek žalovaného je 58 149 Kč. Dále bylo stejného dne vydáno potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti pro úřad práce ČR, ve kterém bylo uvedeno, že žalobci přísluší odstupné ve výši 5násobku průměrného výdělku (zjištěno z potvrzení o zaměstnání ze dne 3. 2. 2021 a z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne 3. 2. 2021).
7. Žalobce reklamoval u svědkyně [příjmení] dokumenty vydané pro úřad práce a žádal o informace, jak byla vypočtena částka odstupného. Na což mu dne 17. 2. 2021 svědkyně [příjmení] odpověděla, že výpočet vychází z posledního ukončeného kvartálu tedy 3. kvartálu roku 2020 a dále uvedla výpočet trojnásobku průměrného hrubého výdělku. Zároveň se omluvila za chybu v dokladu pro úřad práce, kde mělo být uvedeno, že žalobci náleží trojnásobek nikoli pětinásobek, a oznámila, že originál opraveného potvrzení zasílá poštou. Dne 22. 2. 2021 žalobce informoval svědkyni, že dle jeho informací mělo být odstupné vypočteno z posledního kvartálu roku 2020 a že žádá o prověření, neboť na úřadě práce bude muset uvést již vše v pořádku, aby se nedostal do konfliktu. Dne 23. 2. 2021 svědkyně [příjmení] potvrdila, že se odstupné vypočítává z posledního kvartálu, ale že průměrný hodinový výdělek se u žalobce nezměnil, a proto je výpočet správně. Trojnásobek dle zákoníku práce činí 151 551 Kč, a že žalovaná mu vyplatila částku 172 500 Kč. Dne 24. 2. 2021 žalobce oznamuje, že trvá na vyplacení odměny dle dohody o ukončení pracovního poměru. Výplatu pak urgoval emailem ze dne 3. 3. 2021. Na toto reagovala svědkyně [příjmení] emailem ze dne 8. 3. 2021, ve kterém sdělila, že obě strany vnímaly, že slovo odměna znamená slovo odstupné, že pracovní pozice žalobce a středisko bylo zrušeno, že suma odpovídá ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů a že takto to bylo transparentně žalobci komunikováno a že by žalovaná uvítala, kdyby situaci nezneužíval (zjištěno z emailové komunikace [email] a [email] z období 17. 2. 2021 až 8. 3. 2021).
8. V rozhodné době byla nadřízenou žalobce [jméno] [příjmení] [příjmení], která z důvodu časového presu zaslala žalobci emailem návrh dohody o ukončení pracovního poměru, kterou připravilo oddělení HR spolu s právníky. Jednání k textaci smlouvy či nějaké vysvětlování neproběhlo. Ale s žalobcem o ukončení pracovního poměru mluvili poměrně dlouhou dobu před tím, přičemž vždy mluvila pouze o jediné částce, ať ji už nazvala odměna, odstupné, odchodné, vždy měla na mysli jen jednu částku a nikdy vyplacení dvou a více částek neslíbila. Nemyslí si, že by žalobce v této době očekával vyplacení částek dvou, když mu říkala, že dostane 2+3, tedy dva měsíce výpovědní lhůty a tři měsíce odstupného. V rozhodné době šlo o jediný takto končený pracovní poměr na pobočce v [obec], když ostatní měli uzavřeny smlouvy na dobu určitou a paní [příjmení] skončila až později. Nikdo ze zaměstnanců žádnou speciální odměnu nedostal. Obsah dohody s žalobcem projednávala až po skončení pracovního poměru, když měl problémy s úřadem práce. K uzavření dohody žalobce podle ní vedla určitá vstřícnost vyplývající ze vzájemného dobrého vztahu a důvěry. Dále uvedla, že žalobci mohl vzniknout nárok na kvartální odměny, které by byly vyplaceny spolu s lednovou mzdou v únorovém výplatním termínu. Přičemž o nároku na bonus se zaměstnanci dozvídali většinou až z výplatních pásek, pokud měla svědkyně částky předem, rozesílala je emailem, ale nebylo to pravidlem. Pokud jde o odměny za poslední dva kvartály žalobce, přesně si nevzpomene, má za to že byly vyplaceny, jen mu nebyl kam poslat email a navíc měla zato, že nárok na ně je součástí dohody. Což po předestření dohody negovala, že si to špatně pamatuje. Dále svědkyně potvrdila, že součástí pracovní činnosti žalobce nebylo řešení personální agendy vytváření pracovněprávních dokumentů, že maximálně takové dokumenty od podřízených pracovníků přijímal (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] a jejího čestného prohlášení ze dne 1. 6. 2021).
9. Vedoucím službové divize v rozhodné době, kam patřilo i oddělení žalobce, byl [jméno] [příjmení], který uvedl, že s žalobcem osobně o obsahu dohody o ukončení pracovního poměru nejednal, ale že žalovaná vždy dostála svým zákonným povinnostem. Nejdříve se to spočítalo a pak se vyjednávalo se zaměstnancem, zda to chce vyplatit formou odměny nebo odstupného, neboť to má další důsledky třeba pokud jde o podporu či odvody. Zda žalobce dostal na výběr, zda chce odstupné či odměnu, neví. Vždy se však vyplácelo jen jedno. Dohodu žalobce komunikoval pouze s kolegyní [příjmení], která mu ji nejspíše předkládala. Pokud jde o kvartální odměny resp. bonusy, pro jejich výplatu jsou stanovena přesně daná pravidla, která zaměstnanci znají. V každém kvartálu bývají obdobné. Pokud jde o odměnu v dohodě, tu stanovilo personální oddělení a posvětil ji finanční ředitel, což ví bezpečně, neboť ještě před skončením pracovního poměru žalobce viděl interní komunikaci, se kterou však žalobce seznámen nebyl (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a čestného prohlášení tohoto svědka ze dne 3. 6. 2021).
10. Dohodu o ukončení pracovního poměru s žalobcem vypracovala svědkyně [jméno] [příjmení], která v rozhodné době pracovala u žalované jako HR generalista. Ona dokumenty vyhotovila a předala příslušnému manažerovi, který je komunikoval s příslušným zaměstnancem. Na to ona neměla oprávnění. Dokumenty připravovala tak, že v příslušném vzoru vždy změnila potřebné údaje, zejména jméno, příjmení, pozic, datum sj
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.