38 C 137/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] na období od 30. 8. 2017 do 29. 8. 2035 za účelem sjednání pojistného produktu investiční životní pojištění. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit žalobkyni pojistné. Pojistné bylo stanoveno ve výši 14 352 Kč s měsíční splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 30. 8. 2018, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Jelikož žalovaná i přes výzvu žalobkyně dlužné pojistné neuhradila, nastaly dne 29. 1. 2019 účinky ukončení pojistné smlouvy. Za období od 30. 8. 2018 do 29. 1. 2019 činí dlužné pojistné částkou 5 450 Kč. Žalovaná dlužné pojistné nezaplatila ani přes zaslanou upomínku. Žalobkyně proto po žalované dále požaduje zaplacení částky 200 Kč připadající na poplatek za odeslání upomínky. Dne 4. 12. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. Žalobkyně podáním ze dne 14. 4. 2021 žalobu doplnila o výpočet dlužného pojistného, kdy na celkové dlužné pojistné od 30. 8. 2018 do 29. 1. 2019 činí částka 5 930 Kč, neboť na smlouvě byl přeplatek ve výši 50, který byl použit na úhradu části dluhu. Žalobkyně tak žádá zaplacení částky ve výši 5 930 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Soud zjistil, že žalovaná je cizím státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 23. 4. 2021 a dne 29. 5. 2021, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., a žalobkyni dne 7. 4. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (pojistná smlouva [číslo]; podací arch ze dne; zánik pojištění ze dne 11. 2. 2019; výzva k zaplacení dlužného pojistného ze dne 17. 8. 2019; informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne 30. 11. 2019; upomínka dlužného pojistného ze dne 28. 11. 2018; předžalobní upomínka ze dne 4. 12. 2019; sledování zásilek) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 4. 9. 2017 uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění – Můj život. Žalovaná se zavázala platit stanovené roční pojistné ve výši 14 352 Kč s měsíční splatností. Žalovaná však pojistné i přes výzvu řádně a včas nehradila, a proto došlo dne 29. 1. 2019 k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaná neuhradila pojistné za období od ode dne 30. 8. 2018 do 29. 1. 2019 v celkové výši 5 450 Kč. Žalobkyně za zaslanou upomínku vyúčtovala žalované poplatek ve výši 200 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 4. 12. 2019 předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pojistná smlouva zanikla dle § 2804 o. z., z důvodu neplacení pojistného. Za zaslanou upomínku žalobkyni vznikl v souladu s pojistnou smlouvou rovněž nárok na částku 200 Kč připadající na poplatek spojený s upomínáním. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného je tato povinna platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené prováděcím předpisem. 10. Žalovaná neunesla důkazní břemeno, když netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku něčeho uhradila. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) dle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 12. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.