38 C 192/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 16. 5. 2019 (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný se zavázal platit pojistné ve čtvrtletních splátkách po 3 597 Kč. První splátka byla splatná k prvnímu dni pojistného období, tj. ke dni 16. 10. 2019. Žalovaný však pojistné řádně a včas neplatil, a proto došlo ke dni 4. 12. 2019 k zániku pojištění. Žalovaný nárok představuje dlužné pojistné za ve výši 3 597 Kč splatné dne 16. 8. 2019 a ve výši 1 727 Kč splatné dne 16. 11. 2018. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 20. 5. 2021, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., a žalobkyni dne 5. 5. 2021. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Žalovaný na výzvu soudu do současné doby nijak nereagoval. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (pojistné podmínky pro pojištění vozidel Auto [příjmení]; oznámení o zániku pojistného ze dne 17. 12. 2019; předžalobní upomínka ze dne 18. 12. 2020 s podacím archem ze dne 18. 12. 2020; návrh pojistné smlouvy pro pojištění vozidel [číslo]; informace k pojistné smlouvě ze dne 21. 5. 2019; upomínka dlužného pojistného ze dne 16. 10. 2019) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 16. 5. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla zn. Volkswagen Touareg, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit stanovené roční pojistné ve výši 14 655 Kč splatné čtvrtletně ve splátkách po 3 597 Kč. Žalovaný však pojistné i přes výzvu řádně a včas neplatil, a proto došlo ke dni 4. 12. 2019 k ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 18. 12. 2020 předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dle § 3 an. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva zanikla dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., a § 2804 o. z. z důvodu neplacení pojistného. Vzhledem k prodlení žalovaného dle § 1968 o. z. s úhradou pojistného, do nějž se žalovaný dostal dle § 1968 o. z., je tento povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, když netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.