38 C 9/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 23. 6. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění podnikatele a právnických osob. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 2 844 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 23. 6. 2018. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 12. 1. 2019. Jelikož žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, nastaly dne 12. 1. 2019 účinky ukončení pojistné smlouvy. Za období od 23. 9. 2018 do dne 12. 1. 2019 činí dlužné pojistné částku 2 133 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Dne 21. 9. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Soud zjistil, že žalovaný je cizím státním občanem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 4. Soud nařídil jednání na den 21. 4. 2021, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Zástupce žalobkyně se z jednání soudu omluvil s tím, že souhlasil, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez jeho přítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání spolu s žalobou mu bylo doručeno dne 29. 3. 2021, a to do vlastních rukou náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Dostatečná lhůta k přípravě jednání dle § 115 o. s. ř. tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 bez přítomnosti účastníků. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (pojistná smlouva [číslo]; podací arch ze dne; detail platby ze dne 11. 8. 2020; potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne 26. 6. 2018; vyúčtování pojistného ze dne 22. 6. 2018; informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 22. 1. 2019; výzva k zaplacení dlužného pojistného ze dne 21. 11. 2018; informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne 23. 2. 2019; předžalobní upomínka ze dne 21. 9. 2020) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 23. 6. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění podnikatele a právnických osob. Žalovaný se zavázal platit stanovené roční pojistné ve výši 2 844 Kč. Žalovaný však pojistné i přes výzvu řádně a včas nehradil, a proto došlo dne 12. 1. 2019 k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné za celé pojistné období od ode dne 23. 9. 2018 do dne 12. 1. 2019 v celkové výši 2 133 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 9. 2020 předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pojistná smlouva zanikla dle § 2804 o. z., z důvodu neplacení pojistného. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného je tento povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené prováděcím předpisem. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, když netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) dle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.