39 C 184/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou soudu dne 12.4.2021 se žalobkyně domáhala vyklizení shora uvedeného bytu, k němuž vykonává správu nemovitosti. Žalobu odůvodnila tím, že nájem bytu žalovanému, dle dodatku [číslo] nájemní smlouvy ze dne 25.9.2019, byl ukončen uplynutím sjednané doby dne 29.12.2020. Žalovaný však byt nadále užívá čímž zasahuje do vlastnického práva žalobce. Žalovaný byl k vyklizení vyzván, doporučený dopis si však nevyzvedl. Na bytě navíc vázne dluh přesahující 100 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že dluh vzniklý na nájmu chce splácet a věří, že se se žalobkyní dohodne. Byt opravdu nadále užívá. Doporučené dopisy si nemohl vyzvednout, neboť nemá jmenovku na poštovní schránce, o čemž ví. 3. Soud ve věci provedl důkazy listinami - Výpis z katastru nemovitostí, obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], včetně plánku bytu, Nájemní smlouva ze dne 13.6.2007, včetně evidenčního listu a pokynu k uzavření z 6.6.2007, Dodatek [číslo] z 25.9.2019, Evidenční list z 19.2.2021, Výzva k vyklizení bytu ze dne 7.1.2021 včetně rozpisu dluhu včetně kopie dodejky, Rozpis dluhu ke dni 6.1.2021. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento závěr o skutkovém stavu. 5. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt, jehož nájemcem byl žalovaný (zjištěno z: Výpis z katastru nemovitostí, obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], včetně plánku bytu, Nájemní smlouva ze dne 13.6.2007, včetně evidenčního listu a pokynu k uzavření z 6.6.2007, Dodatek č. 2 z 25.9.2019, Evidenční list z 19.2.2021). Dodatek č. 2 k nájemní smlouvě byl uzavřen dne 25.9. 2019, nájemní doba byla sjednána na dobu určitou do 29.12.2020 (zjištěno z: Nájemní smlouva ze dne 13.6.2007, včetně evidenčního listu a pokynu k uzavření z 6.6.2007, Dodatek č. 2 z 25.9.2019). Žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu, což však neučinil (zjištěno z výzvy k vyklizení bytu z 7.1.2021, včetně dodejky na jméno žalovaného). Skutečnost, že na bytě vázne dluh má soud za zjištěnu z rozpisu dluhu. 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení. 7. Práva a povinnosti účastníků se řídí ustanoveními o skončení nájmu bytu § 2235, § 2237 a § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen jako„ o. z.“) 8. Mezi účastníky je nesporné uzavření dodatku č. 2 nájemní smlouvy dne 25.9. 2019, který byl uzavřen na dobu určitou do 29.12.2020. Není sporu ani o tom, že žalovaný byt nevyklidil, ač vyzván, a byt nadále užívá. Není ani sporu o dluhu za nájem bytu, to však není předmětem sporu. 9. Dle ust. § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 10. Dle ust. § 2292 veta prvá o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí 11. Komentář ASPI k § 2286 o. z.: „ Výpověď je doručena druhé straně okamžikem, kdy se dostane do sféry její dispozice, tj. okamžikem, kdy adresát získá objektivní možnost se s obsahem zásilky seznámit (§ 570 odst. 1). K doručení není tedy nutné, aby si adresát zásilku fyzicky převzal. Postačí, že k tomu měl objektivní možnost - např. zásilka byla vhozena do jeho poštovní schránky. 12. V případě, že adresát nebyl zastižen a zásilka je uložena na ukládací poště, je dnem doručení již tento den, popř. některý z dnů následujících, brání-li vyzvednutí zásilky osobě nějaká objektivní překážka (např. kolize otevírací doby pošty s pracovní dobou, zahraniční dovolená apod.). Nevyzvedne-li si nájemce zásilku a ta se vrátí odesílateli jako nedoručitelná, jde to k tíži adresáta; zásilka je považována za doručenou. Aby závěr o doručení zásilky adresát zvrátil, musel by prokázat, že si zásilku před jejím vrácením z objektivní překážky nemohl vyzvednout (např. vrátil se z dovolené až po jejím vrácení odesílateli). 13. Skutečnost, že zásilka byla dodána do sféry dispozice adresáta (doručena), musí prokázat odesílatel (např. dodejkou, svědeckou výpovědí o vhození zásilky do schránky apod.). Jestliže adresát tvrdí, že doručeno nebylo (např. vykradená schránka), musí toto tvrzení prokázat. 14. Pokud adresát nemá domovní schránku, je možné mu doručit i na jiné místo, kde se vyskytuje (např. místo podnikání, pracoviště apod.). Doručuje-li se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu bydliště a adresát nemá domovní schránku, umístí se výzva k vyzvednutí zásilky na jiném vhodném místě (např. vstupní dveře bytu, domu apod.). Skutečnost, že adresát nemá označenou domovní schránku, jde k jeho tíži. 15. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení důkazů dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že vlastníkem bytu je žalobce, nájem bytu žalovanému skončil uplynutím sjednané doby, přesto žalovaný byt nevyklidil, ač k tomu byl řádně vyzván. Ohledně doručení výzvy k vyklizení lze vycházet z výše uvedeného komentáře, který lze vztáhnout v rámci doručení i na výzvu, když žalovaný si je vědom, že nemá označenu svoji poštovní schránku. Protože žalovaný přes výzvy k vyklizení byt i nadále užívá a to bez právního důvodu, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.