40 C 188/2019-102 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. To žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovaným v ústní formě uzavřela smlouvu o obstarávání rekvizit. Ke specifikaci konkrétních rekvizit, které měl žalovaný opatřit, mělo následně docházet v rámci e-mailové komunikace. Žalovanému bylo na zálohách na rekvizity vyplaceno 42 100 Kč. Žalobkyně však následně uznala vynaložené náklady pouze ve výši 11 695 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zbývající části zálohy ve výši 30 405 Kč výzvou ze dne 7. 5. 2019. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný dále vyjádřil zájem jednat o smíru a účastnil se i prvních tří jednání ve věci, která byla odročena z důvodů na straně žalobkyně. Od omluvy z jednání ze dne 15. 12. 2020 byl žalovaný v řízení zcela neaktivní. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: Žalovanému byla dne 27. 6. 2018 žalobkyní vyplacena částka 30 000 Kč jako záloha na rekvizity bez bližšího určení. Dne 18. 7. 2018 byla žalobkyní vyplacena žalovanému částka 12 100 Kč jako záloha na rekvizitu – trubku. (zjištěno z výdajových pokladních dokladů [číslo] ze dne 27. 6. 2018 a [číslo] ze dne 18. 7. 2018) Žalovaný zaslal dne 16. 7. 2018 žalobkyni e-mail s informací o možnosti vyrobení [anonymizováno] u pasíře [jméno] [příjmení], a to za 10 000 Kč bez DPH. Dne 18. 7. 2018 zaplatil žalovaný pasíři zálohu 6 050 Kč. Žalovaný však trubku nedodal žalobkyni, která se tak obrátila přímo na pasíře. Ten žalobkyni sdělil, že žalovaný neuhradil zbývající částku 6 050 Kč s odůvodněním, že zbývající částku má uhradit žalobkyně. (zjištěno z e-mailu žalovaného žalobkyni ze dne 16. 7. 2017, daňového dokladu pasíře ze dne 18. 7. 2018 a z e-mailové komunikace žalobkyně s pasířem od 20. 12. 2018 do 6. 1. 2019) Žalovaný byl vyzván k vrácení zálohy 42 100 Kč dopisem ze dne 19. 3. 2019. Žalovaný v reakci zaslal žalobkyni kopie dokladů k vyúčtování záloh a zároveň jí zaslal částku 1 868 Kč (zjištěno z výzvy k vrácení zálohy v částce 42 100 Kč ze dne 19. 3. 2019 a z e-mailu žalovaného ze dne 15. 4. 2019) Žalobkyně zaslala dne 7. 5. 2019 žalovanému opětovně výzvu k vrácení zálohy 42 100 Kč. Žalobkyně zároveň žalovanému sdělila, že je ochotna uznat náklady na pořízení rekvizit ve výši 11 695 Kč, což však podmínila dodáním originálních dokladů. Zbývající částku 30 405 Kč měl žalovaný uhradit žalobkyni nejpozději do 20. 5. 2019 (zjištěno z výzvy k vrácení zálohy v částce 42 100 Kč ze dne 7. 5. 2019) Soud vzhledem k právnímu hodnocení nehodnotil jednotlivé platební doklady předložené žalovaným žalobkyni. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně: Žalobkyně v řízení ani na základě poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.) neoznačila důkazy, kterými by prokázala svá tvrzení ohledně smlouvy o obstarávání rekvizit. Žalobkyně v řízení tvrdila, že smlouva byla uzavřena ústně, ke specifikaci konkrétních rekvizit, které měl žalovaný obstarat, už však mělo dle jejího tvrzení docházet v rámci e-mailové komunikace. Žalobkyně však soudu nepředložila jediný e-mail, ve kterém by ke specifikaci požadovaných rekvizit došlo. Žalobkyně neoznačila ani jiné důkazy, které by mohly prokázat uzavření a skutečný obsah smlouvy o obstarávání rekvizit v ústní formě. Žalobkyně tedy neunesla ve vztahu k dohodě o obstarávání rekvizit břemeno důkazní a soud nemohl přezkoumat, zda plnění poskytnutá a vyúčtovaná žalovaným odpovídají obsahu takové dohody. Z toho důvodu soud žalobu co do částky 18 305 Kč s příslušenstvím zamítl. Pokud jde o obstarání [anonymizováno], vyplynulo z předloženého výdajového pokladního dokladu a z e-mailové komunikace žalobkyně se žalovaným a žalobkyně s pasířem, že částka 12 100 Kč byla určena výhradně na její pořízení a tato částka odpovídala její celkové ceně. Soud tento závazek posoudil jako smlouvu o příkazu dle § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Žalovaný žalobkyni nedodal trubku, ani jí nevrátil zálohu poskytnutou na její pořízení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval žádný důvod pro nedodání trubky a je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou zálohu. Soud tedy žalobě co do částky 12 100 Kč vyhověl. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 12 100 Kč dle § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k vrácení zálohy v částce 42 100 Kč ze dne 7. 5. 2019. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když procesně úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady v důsledku jeho procesní neaktivity nevznikly.