40 C 455/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný jako držitele televizního přijímače povinen platit podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2020 č. j. 40 C 455/2020-11 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě, vylíčil rozhodné skutečnosti a označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Žalovanému bylo toto usnesení doručeno dne 29. 12. 2020, ve stanovené lhůtě se však nijak nevyjádřil. Soud dále ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval na výzvu žalobkyně a neoznámil písemným čestným prohlášením, že není poplatníkem televizního poplatku s povinností platit televizní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy nijak nereagoval, oznámila mu žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2019 zařazení do evidence plátců televizního poplatku s předepsáním prvního poplatku od září 2019. Tento poplatek však žalovaný včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 (měsíčně 135 Kč) celkem v částce 675 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti opakovaně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovanými ustanoveními povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný tuto povinnost řádně neplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 v celkové výši 675 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč O místě plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud určil lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.