43 C 348/2018-236 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se proti žalované po odstranění početní vady v původním návrhu domáhala zaplacení částky 1 815 482,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně žalované na základě jejích telefonických či osobních objednávek dodávala portfolio produktů svých vlastních obchodních značek, zejména výrobky [značka automobilu]. Žalovaná tyto produkty dodávala dále svým odběratelům. Žalobkyně na základě objednávek žalované zadávala výrobu požadovaných produktů u svého smluvního partnera, výrobce [anonymizováno], výrobní družstvo. Žalobkyně objednané zboží dodávala žalované prostřednictvím svého smluvního partnera do místa určeného žalovanou přímo k odběratelům žalované. Takto žalobkyně dodala žalované na základě objednávek zboží specifikované v dodacích listech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], na něž byly žalobkyní žalované řádně vystaveny daňové doklady uvedené v následující tabulce: datum vystavení; č. daňového dokladu; částka k úhradě v Kč; datum splatnosti [datum]; 2015; 39 194,08; [datum] [datum]; 2015; 42 063,71; [datum] [datum]; 2015; 54 489,20; [datum] [datum]; 2015; 1 677,06; [datum] [datum]; 2015; 189 648,38; [datum] [datum]; 2015; 37 810,08; [datum] [datum]; 2015; 71 429,20; [datum] [datum]; 2015; 29 685,66; [datum] [datum]; 2015; 59 327,27; [datum] [datum]; 2015; 103 838,81; [datum] [datum]; 2015; 40 252,83; [datum] [datum]; 2015; 250 322,38; [datum] [datum]; 2015; 92 697,37; [datum] [datum]; 2015; 58 580,21; [datum] [datum]; 2015; 74 310,70; [datum] [datum]; 2015; 33 138,03; [datum] [datum]; 2015; 61 314,33; [datum] [datum]; 2015; 33 285,41; [datum] [datum]; 2015; 55 544,57; [datum] [datum]; 2015; 66 228,62; [datum] [datum]; 2015; 46 303,80; [datum] [datum]; 2015; 70 144,31; [datum] <b>[datum]; 2015; 10 421,49; [datum]</b> [datum]; 2015; 54 468,88; [datum] [datum]; 2015; 76 519,67; [datum] [datum]; 2015; 18 822,03; [datum] [datum]; 2015; 54 865,27; [datum] [datum]; 2015; 8 097,32; [datum] [datum]; 2015; 76 402,79; [datum] [datum]; 2015; 4 599,21; [datum] ;; Celkem správně součet 1 815 482,67 Kč; Celkem správně částka 1 815 482, 67 Kč Tyto faktury nebyly žalobkyni uhrazeny. Žalobkyně zaslala [datum] žalované výzvu k plnění jako předžalobní výzvu. Tato se vrátila žalobkyni jako nedoručená. 2. Žalobkyně upřesnila žalobu jednak tak, že na základě těch dokladů, které jsou součástí žalobních tvrzení, správný součet představoval částku 1 815 482,67 Kč, jednalo se o chybu v počtech, rozpor tedy mezi částkou uvedenou na prvé straně žaloby a v konečném návrhu. A následně žalobkyně před jednáním ve věci vzala žalobu zpět co do částky 10 421,49 Kč z daňového dokladu č. 2015 a do této částky bylo řízení zastaveno, na kterou byl vystaven opravný doklad 2015. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jednak poukázala na tu chybu v počtech, kterou žalobkyně v mezidobí odstranila, namítala, že neeviduje tu fakturu č. 2015 na částku 10 421,49 Kč a že si zboží z této faktury neobjednala, na což tedy reagovala žalobkyně zpětvzetím žaloby ohledně této částky. A dále žalovaná tvrdila, že veškeré žalobou uplatněné nároky zanikly v plné výši zápočtem provedeným ze strany žalované ze dne [datum], v opraveném znění dne [datum], ve spojení s úhradou rozdílu zápočtu ve výši 1 163,80 Kč ze dne [datum], proto žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. 4. K tvrzenému zápočtu ze strany žalované se žalobkyně vyjádřila tak, pohledávka z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení ze strany žalované, tak taková nikdy neexistovala, proto k žádnému takovému platnému zápočtu pohledávek nikdy nemohlo dojít. V oznámení o zápočtu z [datum] žalovaná tvrdí, že má za žalobkyní pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 5 681 933 Kč. Žalobkyně se vyjádřila tak, že toto tvrzení není pravdivé. Žalovaná si dle vyjádření žalobkyně zcela neoprávněně a účelově vykonstruovala neexistující pohledávku vůči žalobkyni, aby se vyhnula povinnosti úhrady kupní ceny za objednané a řádně dodané dodávky zboží. Z toho vyjádření žalované nevyplývalo, jakým způsobem měla údajná pohledávka žalované vůči žalobkyni vzniknout a jak dospěla žalovaná ke konkrétní výši takové pohledávky. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení, že řádně dodávala žalované zboží vždy za ceny sjednané mezi žalobkyní a žalovanou odvíjející se od ceníku žalobkyně pro konsignační sklady a výše sjednané slevy pro žalovanou. Po celé období od ledna 2013 do ledna 2015 žalovaná faktury i daňové doklady bez problémů přijímala, zařazovala je do svého účetnictví a hradila je. Po celou dobu nikdy žádnou z fakturovaných částek žalovaná nerozporovala. A až v listopadu 2016, tedy o několik let později a rok po ukončení vzájemné obchodní spolupráce účastníků zaslala žalobkyni oznámení o zápočtu s uvedením smyšlené pohledávky z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně proto považovala takový pokus o zápočet neexistující pohledávky za zcela irelevantní a dále se touto nesmyslnou konstrukcí nezabývala. Žalobkyně tvrdila, že je jí známo, že žalovaná na základě žalobkyní řádně vystavených faktur po celou dobu uplatňovala odpočty daně z přidané hodnoty na vstupu ve smyslu ust. § 72 a násl. zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, a to ve výši odpovídající částkám uvedeným na fakturách - daňových dokladech žalobkyně. Žalovaná se na žalobkyni nikdy např. neobrátila s žádostí o vydáních opravných daňových dokladů. V tom zápočtu žalovaná netvrdila ani neprokazovala, na základě čeho mělo bezdůvodné obohacení žalobkyně vzniknout, ani že by byla mezi stranami sjednána jiná cena, než dle které bylo dodané zboží žalobkyní po několik let fakturováno, žalovanou akceptováno i včetně ceny a cena hrazena. Žalobkyně proto namítala neplatnost, resp. zdánlivost provedeného zápočtu, protože nelze provést zápočet neexistující pohledávky. Takový zápočet nemůže mít žádné právní účinky. A i pokud by snad žalovaná nějakou pohledávku vůči žalobkyni měla, což žalobkyně popírá, v tomto řízení by se jednalo o pohledávku nejistou a neurčitou, tedy nezpůsobilou k zápočtu. Dále bylo doplněno, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná písemná smlouva, ale spolupráce probíhala tak, že došlo k ústní dohodě, že tedy existoval výrobce těch produktů [anonymizováno], který tedy vyráběl výrobky s označením obchodním [anonymizováno], a toto zboží vyráběl pro žalobkyni a žalobkyně žalované dodávala to zboží přímo, odběratelům, kterých bylo více, a hradila částky na základě daňových dokladů, které žalobkyně žalované zasílala. Dle tvrzení žalované však žalovaná v určité době dospěla k závěru, že částky fakturované žalobkyní jsou příliš vysoké. Obrátila se proto přímo na výrobce toho zboží, aby se dotázala, v jakém objemu to zboží pro Českou nebo Slovenskou republiku bylo vyrobeno. A tvrdila, že v tom je velký nesoulad. V tuto chvíli prověřovala období od roku 2013 do ledna 2015, kdy toho se týká právě ten provedený zápočet, kdy tedy žalovaná tvrdila, že zaplatila o těch 5 000 000 Kč více, než byla povinna. Žalovaná se ještě vyjádřila tak, že nějaká samostatná žaloba žalované na zaplacení této částky proti žalobkyni podána nebyla, především z důvodu promlčení pohledávky. Žalovaná tvrdila, že zpochybňuje dodané zboží, nebo jeho množství, tvrdila, že neměla potřebné informace, dodací listy, nebo něco podobného. 5. Žalovaná se dále k výzvě soudu vyjádřila tak, že mezi účastníky byla zavedena taková obchodní praxe od počátku roku 2013, která skončila na konci roku 2015, kdy žalobkyně přestala žalované výrobky dodávat, kdy výrobcem výrobků bylo [anonymizováno], výrobní družstvo, které výrobky dodávalo žalobkyni, která je prodávala žalované a tato je prodávala lékárenským velkoobchodům v České a Slovenské republice. Fyzicky byly výrobky dodávány od výrobce přímo do konsignačních skladů, které měla žalovaná u jednotlivých lékárenských velkoobchodů zřízeny. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení, pokud jde o námitku započtení tvrzené pohledávky žalované, vycházela žalovaná z celkového fyzického množství výrobků, které byly v daném období vyskladněny z konsignačních skladů, tj. dodány žalobkyní žalované a zároveň žalovanou lékárenským velkoobchodům, jednotkovým cenám výrobků, za které žalobkyně od výrobce v daném období zboží nakupoval a z částek, které žalobkyně žalované za daná období fakturovala. Konkrétní výši tvrzeného bezdůvodného obohacení žalobkyně žalovaná vypočetla tak, že za jednotlivé roky, resp. měsíce zjistila celkový objem nákupů žalobkyně od výrobce, vyjádřený v korunách bez DPH, tento objem navýšila o 20 %, což žalovaná považovala a i nyní považuje za maximální účtovatelnou marži žalobkyně s ohledem na její přínos do celé spolupráce, a takto navýšený cenový objem vyjadřuje dle názoru žalované maximální celkové částky, které mohly být žalobkyní žalované za jednotlivé období fakturovány. Částky sta