55 C 200/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 5. 4. 2016 uzavřela [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací (spočívající v umožnění přístupu k síti internet a/nebo umožnění rozhlasových a televizních signálů po kabelu a/nebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb) a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) a žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté služby sjednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě Smlouvy pronajala a následně dne 6. 4. 2016 předala zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* (DC537CE98479), (dále jen„ Zařízení“). Žalovaný však nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 7. 9. 2017, kde žalovaného upozornila na povinnost uhradit dlužné částky a vrátit Zařízení. Dlužné částky žalobkyně účtovala žalovanému daňovými doklady [číslo] v částce 69,88 Kč se splatností dne 5. 5. 2017, [číslo] v částce 70 Kč se splatností dne 5. 6. 2017, [číslo] v částce 70 Kč se splatností dne 5. 7. 2017, [číslo] v částce 24,84 Kč. Dále jelikož žalovaný nevrátil ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právní předchůdkyni žalobkyně, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na jednorázovou smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena do datové schránky fikcí dne 14. 12. 2020, a to náhradním způsobem ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. a žalobkyni dne 30. 11. 2020. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Žalobkyně s projednáním věci bez její přítomnosti vyslovila souhlas podáním ze dne 1. 12. 2020. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (Smlouva o poskytnutí služeb; Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne 31. 1. 2019; potvrzení o úhradě ceny; oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2019; příloha č. 1 – seznam pohledávek; odstoupení od smlouvy ze dne 7. 9. 2017; výpis z klientského účtu [číslo]; vyúčtování [číslo]; vyúčtování [číslo]; vyúčtování [číslo]; vyúčtování [číslo]; vyúčtování [číslo]; zakázkový list; VOP UPC; ceník služeb UPC; výzva k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení ze dne 23. 10. 2017; předžalobní upomínka ze dne 30. 7. 2019 s dokladem o odeslání) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dne 5. 4. 2016 uzavřeli Smlouvu, jejíž součástí jsou Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a Ceník poskytovatele. Na základě této Smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost poskytovat žalovanému služby (přístup k síti internet, přenos rozhlasových a televizních signálů po kabelu a telefonní služby) a dále pronajmout žalovanému přijímací Zařízení pro využívání těchto služeb. Ve všeobecných podmínkách pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byla v bodě 7.4 uvedena povinnost žalovaného po skončení smluvního vztahu vrátit pronajaté přijímací zařízení do 14 dnů od data ukončení Smlouvy, přičemž v případě nesplnění této povinnosti měl žalovaný povinnost uhradit smluvní pokutu uvedenou v Ceníku ve výši 2 000 Kč za každé včas a v pořádku nevrácené přijímací zařízení. Dne 6. 4. 2016 převzal žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* (DC537CE98479). Žalovaný však nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od Smlouvy dopisem ze dne 7. 9. 2017, kde žalovaného upozornila na povinnost uhradit dlužné částky a zároveň na povinnost vrátit Zařízení. Žalovaný však na požadované částky nezaplatil ničeho, a stejně tak ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl jednak nárok na uhrazení dlužných částek za poskytnuté služby v celkové výši 234,72 Kč a jednak nárok na jednorázovou smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku ze Smlouvy na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 30. 7. 2019 předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an o. z., když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací přístupu k síti internet dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vztah mezi účastníky se řídil Smlouvou a Všeobecnými podmínkami. Smluvní pokuta byla sjednána písemně v souladu s úpravou obsaženou v § 2048 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytovány elektro komunikační služby a za tímto účelem mu bylo zapůjčeno přijímací zařízení, které mělo být dle bodu 7.4 Všeobecných smluvních podmínek vráceno ve lhůtě 14 dnů po skončení smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnuté služby vyúčtovala žalovanému daňovými doklady celkovou částku 234,72 Kč. Žalovaný vyúčtované částky řádně a včas nezaplatil, a to ani přes výzvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila dne 7. 9. 2017 od Smlouvy. Jelikož žalovaný nevrátil ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právní předchůdkyni žalobkyně, vyzvala tato žalovaného k úhradě dlužné částky a k vrácení vypůjčeného přijímacího zařízení v souladu s bodem 7.6 Všeobecných podmínek ve výši stanovené Ceníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně následně svoji pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 30. 7. 2019 předžalobní upomínku. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč a neuhrazených poplatků v celkové výši 234,72 Kč je dostatečně prokázán, přičemž žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zapůjčené zařízení právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni k dnešnímu dni vrátil a že by neuhrazené poplatky uhradil, čímž neunesl břemeno tvrzení ani důkazní břemeno. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto