55 C 451/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2021 domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní konkludentní smlouvu o přepravě osob, kdy žalovaný neuhradil jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za jednu jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k níž došlo dne 12. 2. 2021 v 17:30 hod. v autobusu - [anonymizována dvě slova]. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 14. 4. 2021, na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku do dnešního dne žalobkyni nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.) justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat. 4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s.ř.“), a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 7. Žalovaný se přepravoval dne 12. 2. 2021 v 17:30 hod. na lince autobusu [anonymizováno], jež je součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten okamžik s žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, (v případě použití autobusové linky) a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb., Přepravní řád. Žalovaný s žalobkyní v daném případě uzavřel nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. o. z., čímž mu vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, čímž se dne následujícího, tedy 13. 2. 2021, ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil a ani se jinak nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 524 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). 10. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.