60 C 367/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Účastníci byli soudem vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení ujednání. K výzvě soudu se nevyjádřili a ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná částka představuje náklady spojené s umístěním žalovaného do tzv. expektační místnosti, když dne 14. 10. 2020 byl přivezen na ambulanci [anonymizována dvě slova] 3. [anonymizováno] a [anonymizováno], a to pod vlivem alkoholu. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl dne 14. 10. 2020 umístěn v expektační místnosti žalobkyně, když byl do zdravotnického zařízení přivezen pod vlivem alkoholu. Žalovanému byl následně vystaven daňový doklad k uhrazení vzniklých nákladů za pobyt na částku 1 380 Kč. Žalovaný současně svůj dluh vůči žalobkyni uznal, avšak dosud neuhradil. Nárok žalobkyně se opírá o § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dle kterého hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Žalobkyně žalovanému poskytla zdravotnické ošetření, které není kryto zdravotním pojištění a svědčí jí právo na zaplacení této částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), do prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je určena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 11. 12. 2020 do zaplacení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud žalobě plně vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Lhůty k plnění soud určil žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř.