70 C 251/2020-39 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce energií ze dne 24. 9. 2015 (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný sjednané platby za dodávky elektřiny řádně a včas neplatil, a to dle vystavených faktur žalobkyně, konkrétně faktury [číslo] znějící na částku 200 Kč, splatnou dne 27. 12. 2017, faktury [číslo] znějící na částku 200 Kč, splatnou dne 11. 6. 2018, faktury [číslo] znějící na částku 59 980 Kč, splatnou dne 13. 9. 2018, přičemž na tuto fakturu žalovaný uhradil částku ve výši 4 549 Kč, a dále faktury [číslo] znějící na částku 200 Kč, splatnou dne 15. 10. 2019. Žalobkyně posléze zaslala žalovanému dne 12. 5. 2020 předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ruské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení. 4. Soud nařídil jednání na den 21. 4. 2021, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání spolu s žalobou mu bylo doručeno dne 25. 3. 2021, a to náhradním způsobem doručení dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Dostatečná lhůta k přípravě jednání dle § 115 o. s. ř. tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 24. 9. 2015 Smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému sdružené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník (viz Smlouva o sdružených služeb dodávky elektřiny ze sítě NN ze dne 24. 9. 2015; Všeobecné obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny). Za odebranou elektřinu za období od 20. 12. 2018 do 12. 8. 2019 vystavila žalobkyně dne 14. 8. 2019 žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 59 980 Kč splatnou dne 13. 9. 2019. Žalovaný následně uhradil částku ve výši 4 549 Kč (viz faktura za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo]). Pro případ přerušení dodávek elektřiny pro neplacení byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek ve výši 200 Kč za každou zaslanou upomínku (viz Ceník rozšířených služeb platný od 1. 1. 2014). Žalobkyně proto žalovanému vystavila celkem tři faktury, a to fakturu [číslo] znějící na částku 200 Kč, splatnou dne 27. 12. 2017, fakturu [číslo] znějící na částku 200 Kč, splatnou dne 11. 6. 2018 a fakturu [číslo] znějící na částku 200 Kč, splatnou dne 15. 10. 2019 představující poplatky za vystavení upomínky dle ceníku rozšířených služeb (viz faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo]). Žalobkyně žalovanému zaslala dne 12. 5. 2020 předžalobní upomínku (viz výzva k zaplacení dluhu ze dne 12. 5. 2020 včetně podacího lístku). 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Účastníci uzavřeli smlouvu ve smyslu ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), a podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalobkyně se na základě Smlouvy zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu se Smlouvou. Žalovaný však řádně a včas neuhradil vyúčtovanou cenu za odběr elektřiny za období od 20. 12. 2018 do 12. 8. 2019, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se Smlouvu přistoupila k přerušení dodávek elektřiny a žalovanému následně zaslala tři upomínky, za které žalovanému vyúčtovala poplatky za vystavení upomínky dle ceníku rozšířených služeb ve výši 200 Kč za každou upomínku. Jelikož žalovaný na uvedené ve lhůtě splatnosti ničeho nezaplatil, dostal se ve smyslu § 1968 o. z., do prodlení, a žalobkyni tak dále vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by za odběr elektřiny za vyúčtované období něčeho zaplatil, a neunesl tak své důkazní břemeno. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 15 601 Kč. Celkové náklady ve výši 15 601 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 242 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 031 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 319 Kč. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.