70 C 27/2018-129 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému k zaplacení žalované částky, kdy žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku parcelní číslo [rok] v [katastrální uzemí] (dále jen„ Pozemek“), na kterém umístil žalovaný bez souhlasu vlastníka a částečně i v rozporu s platným stavebním povolením stavbu požárního vodovodu SO [anonymizováno]. Rozsah zabrané plochy v souvislosti s touto stavbou je 2 463 m2. Žalovaný přes veškerou snahu žalobce zabranou část pozemku neuvedl do původního stavu, pozemek nevyklidil, ani neuhradil žalobci ničeho za užívání Pozemku, a to od roku 2010. Žalobce touto žalobou nárokuje vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného za rok 2016 odpovídající obvyklému nájemnému ve výši 120 Kč za m2 za rok včetně DPH. 2. Žalovaný nesporoval, že část stavby požárního vodovodu SO [anonymizováno] je z hlediska stavebních předpisů v rozsahu cca 20 délkových metrů stavbou nepovolenou a vzhledem k tomu, že žalovaný nedisponoval souhlasem vlastníka Pozemku i stavbou neoprávněnou. Stavba je umístěna pod povrchem, přičemž její celková délka je 369,34 délkových metrů. Do Pozemku pak stavba zasahuje v rozsahu 146,21 délkových metrů. Vezme-li se v úvahu analogie s ochranným pásmem dle zákona č. 274/2001 Sb., pak jeho celková šíře by činila 3,20 m (1,50 m z každé strany s připočtením průměru potrubí 0,2 m). Žalovaný tedy užívá část Pozemku žalobce toliko v rozsahu 463 m² (146,21 m x 3,2 m). Žalovaný [příjmení] jinak neužívá. K tomuto závěru dospěl i odvolací soud v rozsudku č. j. 22 Co 111/2018-543 ze dne 3. 1. 2019. Žalovaný rovněž nesporuje, že výše bezdůvodného obohacení je 120 Kč/m2 Pozemku za rok. Žalobce nemá nárok na DPH. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného tak činí 56 160 Kč. 3. Žalobce uvedl, že je mezi zúčastněnými stranami nesporné, že Pozemek souvisí s podnikatelskou činností žalobce, že výše bezdůvodného obohacení je 120 Kč za m2 pozemku za rok a že žalobci s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1701/2019 ze dne 29. 4. 2020 nenáleží DPH, když v tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět. Žalobce vzal zpět žalobu rovněž z důvodu zaplacení části bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši připadající na užívání části Pozemku o rozsahu 463 m². O zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 70 C 27/2018-106 ze dne 17. 5. 2021. 4. Mezi zúčastněnými stranami je sporný rozsah neoprávněného užívání Pozemku žalovaným v souvislosti se stavbou požárního vodovodu. 5. Žalobce k tomu uvedl, že žalovaný užíval v období roku 2016 část Pozemku bez nájemní smlouvy, jakožto řádného užívacího titulu a užívanou část Pozemku do dnešního dne neuvedl do původního stavu, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Žalobce má za to, že po ukončení stavební činnosti nelze snížit rozsah užívacího práva na rozlohu ochranného pásma požárního vodovodu a zbývající část Pozemku dále neřešit. Žalobce nepovažuje požární vodovod za vodovod dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Dále ochranné pásmo vodovodu omezí vlastníka pozemku tak, že bez písemného souhlasu vlastníka vodovodu nelze provádět zemní práce stavby, umisťovat konstrukci nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezí přístup k vodovodnímu řádu nebo které by mohly ohrozit jeho technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, provádět terénní úpravy a jedná se o omezení trvalé. Nájemní smlouva by za obvyklých okolností byla se zřetelem na vznik ochranného pásma uzavřena do té doby, než bude možné po uvedení Pozemku do původního stavu postavit najisto, kde se stavba požárního vodovodu nachází, zda je její umístění trvalé a tím bez jakýchkoliv okolností určit rozsah trvalého omezení vlastnického práva Pozemku ochranným pásmem požárního vodovodu. Je možné důvodně a legitimně očekávat, že průměrně rozumný člověk by v postavení žalobce jakožto pronajímatele Pozemku za obvyklých okolností uzavřel s žalovaným za účelem vybudování požárního vodovodu majícího ochranné pásmo nájemní smlouvu, jejímž předmětem by bylo úplatné přenechání užívacích práv předmětu nájmu. Předmětem nájmu by byla taková část Pozemku, která by byla potřebná pro výstavbu požárního vodovodu. Za užívání předmětu nájmu by pronajímatel požadoval úplatu po celou dobu trvání nájemní smlouvy a podmínky ukončení nájemní smlouvy by s ohledem na charakter Pozemku a stavby požárního vodovodu bylo i uvedení předmětu nájmu do původního stavu a současně s plněním všech veřejnoprávních povinností potřebných k tomu, aby bylo možné považovat trasu vedení požárního vodovodu za konečnou. [příjmení] s žalovaným je vyvolán výlučně protiprávním jednáním žalovaného, oprávněnost umístění stavby není rozhodná pro posouzení toho, zda je Pozemek, na němž je stavba umístěna, užíván na základě právního titulu. K žalovaným odkazovanému rozhodnutí Městského soudu v Praze žalobce uvedl, že Městský soud v Praze je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, přičemž na věci nic nemění rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze odmítnuto, neboť Nejvyšší soud nebyl oprávněn odpovědět na otázku, zda Městský soud v Praze nedospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci, a to zejména tím, že při svém rozhodování nevzal v úvahu rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v obdobných případech. 6. Účastníci učinili nesporným, že předmětná stavba požárního vodovou se nachází na pozemku žalobce. Dále učinili nespornou výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemku 120 Kč ročně. 7. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 8. Žalobce byl v roce 2016 a do současné doby je vlastníkem Pozemku (viz informace o pozemku parc. č. [rok] v obci [obec], k. ú. [obec], na [list vlastnictví]). Na Pozemku započala žalovaným samostatná výstavba požárního vodovodu dne 7. 5. 2010 a byla ukončena dne 3. 8. 2010. Žalovaný pro výstavbu požárního vodovodu zaměřil zabranou plochu 2 463 m2 (viz protokol o předání a převzetí dokončení staveb nebo jejich ucelených částí dle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., č.j. 5930/21/10-21012 ze dne 26. 8. 2010; předávací protokol ze dne 3. 8. 2010). Přes Pozemek je veden požární vodovod v délce 146,21 m, což potvrdil sám žalovaný. Společnost GRID a spol., a. s., dne 29. 6. 2011 vyčíslila plochu věcného břemene požárního vodovodu v katastrálním území Radotín na parcele číslo 2087, a to 442 m2 (viz geometrický plán vyhotovený GRID a spol., a.s., a Ing. [jméno] [příjmení]; vyčíslení ploch věcného břemene). Požární vodovod je součástí veřejně prospěšné stavby (viz vyjádření hl. m. [obec], Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 3. 10. 2013). Žalovaný odmítl hradit bezdůvodné obohacení za užívání Pozemku v žalobcem požadované výši a nabídl žalobci vyrovnání za užívanou výměru ve výši 85 Kč za rok a zřízení věcného břemene (viz podání žalovaného ze dne 9. 7. 2012). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání Pozemku v souvislosti s požárním vodovodem v dopise ze dne 27. 12. 2016, který byl žalovanému doručen dne 29. 12. 2016, kdy žalovaný byl vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení do 7 dnů (viz předžalobní výzva k plnění včetně dodejky). Mezi zúčastněnými stranami je nesporná částka výše bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalobce žalovaným ve výši 120 Kč/m2 za rok (viz nesporné tvrzení stran). 9. Žalovaný uhradil za užívání předmětného pozemku v rozsahu 468 m² po 120 Kč m² za rok, tj. celkem částku 56 160 Kč (viz e-mail Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 1. 12. 2020). 10. Soud provedl dále k důkazu znalecký posudek [číslo] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], avšak s ohledem na nesporná tvrzení účastníků z něj nezjistil žádné významné skutečnosti. Soud dále k důkazu provedl interní přípis žalovaného ze dne 1. 10. 2015, avšak nezjistil z něj žádné významné skutečnosti. 11. Soud neprovedl k důkazu další navržené důkazy, neboť jich není třeba ke zjištění skutkového stavu věci, když provedenými důkazy a nespornými tvrzeními účastníky řízení byl zjištěn skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. 12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 14. Provedeným dokazováním a nespornými tvrzeními účastníků řízení bylo prokázáno, že výstavba požárního vodovodu byla ukončena v srpnu roku 2010, v roce 2016 již žalovaný užíval pozemek žalobce pouze v rozsahu umístění požárního vodovodu a nikoliv v rozsahu celého žalobcem tvrzeném rozsahu Pozemku. Žalovaný neměl v roce 2016 k užívání Pozemku žádný právní titul, což sám žalovaný ve svých vyjádřeních potvrdil, a bezdůvodně se tak ve smyslu