§ 23 zákon o vodovodech a kanalizacích – Ochranná pásma kolem vodovodních řadů a kanalizačních…
Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) · 274/2001 Sb. · Energetika a síťová odvětví · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákona o vodovodech a kanalizacích stanovuje ochranná pásma kolem vodovodních řadů a kanalizačních stok, aby se zabránilo jejich poškození a zajistila se jejich provozuschopnost. (§ 23 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: stavební úřad, provozovatel, vlastník, stavebník
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „…pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a…“
- Odkazuje na: § 8
- Judikatura: na § 23 odkazuje 32 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 274/2001 Sb.
(1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásma“).
(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena.
(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
(4) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b) vysazovat trvalé porosty,
c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d) provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
(5) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 4, souhlas podle odstavce 4, může požádat stavební úřad o povolení k těmto činnostem. Stavební úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. Přitom přihlédne k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Souvisí-li činnost se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne stavební úřad o povolení této činnosti ve výrokové části rozhodnutí o povolení záměru.
(6) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 4 nařídí stavební úřad obnovit předešlý stav.
(7) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- V ochranném pásmu, které je vymezeno určitou vzdáleností od potrubí (např. 1,5 m nebo 2,5 m v závislosti na průměru a hloubce uložení), nelze provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky (kromě odpadu) nebo terénní úpravy bez písemného souhlasu vlastníka vodovodu/kanalizace nebo provozovatele.
- Pokud souhlas nezískáte, můžete požádat stavební úřad o povolení těchto činností, který může stanovit podmínky pro jejich provedení.
- Vlastník vodovodu/kanalizace nebo provozovatel je povinen na požádání poskytnout informaci o možném střetu vašeho záměru s ochranným pásmem.
- Při porušení pravidel ochranného pásma nařídí stavební úřad obnovení předešlého stavu.
Na co si dát pozor
- Před zahájením jakýchkoli prací v blízkosti vodovodních řadů nebo kanalizačních stok si vždy ověřte, zda se nenacházíte v ochranném pásmu.
- Vždy si vyžádejte písemný souhlas od vlastníka nebo provozovatele, pokud hodláte provádět činnosti v ochranném pásmu.
- Pokud souhlas nezískáte, je nutné se obrátit na stavební úřad, který může činnost povolit s určitými podmínkami.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
V tomto směru je z důvodu existence vodního díla na předmětném pozemku omezena podle § 23 odst. 4 a 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, souhlasem vlastníka (provozovatele) kanalizace či povolením stavebního úřadu.
Dále uvedl, že i kdyby soud prvního stupně vycházel pouze ze znaleckého posudku Ing. J. Hlaváčka, musel by dospět ke zjištění, že vodovodní řad se nachází, byť jen zčásti, na pozemku žalobce parc. č. XY v délce 31,21 m, a je třeba přihlédnout také k ochrannému pásmu vodovodního řadu, které je podle § 23 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. určeno na 11,5 m. Soud prvního stupně pak rozsudkem ze dne 31. 5. 2018, č. j. 14 C 140/2011-637, žalované uložil, aby odstranila část potrubí vodovodního řadu nacházejícího se na pozemku parc. č. XY v délce 31,21 m v …
I kdyby tomu tak nebylo, bylo by nutné nařídit odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, neboť stavba byla v rozporu s § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.
Související
§ 40 Ochrana vodohospodářských děl a zařízení slou (Zákon o vodách (vodní zákon))§ 55a (Zákon o vodách a o změně některých zákon)§ 55a (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 55c Odstranění vodních děl za účelem obnovy přiro (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 2 PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY (Nařízení vlády o vyhlášení závazné části)