11 C 190/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 21. 5. 2019 na účet č. [bankovní účet] [variabilní symbol] částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 5. 7. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 034,10 Kč. Žalovaná ničeho na poskytnutý úvěr neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná přesto do podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena dne 21. 7. 2022 do vlastních rukou, tato se však dosud nevyjádřila. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez potřeby nařízení jednání výslovně souhlasila v podání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. 4. Z důkazů oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2021 včetně podacího lístku, smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouva o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky pro smlouvu o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] (pod záštitou společnosti [právnická osoba]) Verze: 201607_A75, the pay potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], soud zjistil následující skutkový stav věci. 5. Dne [datum] byla žalované právní předchůdkyní žalobkyně zaslána částka ve výši 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] přešla na žalobkyni pohledávka za žalovanou ve výši 4 034,10 Kč. Žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu, žalovaná přesto do podání žaloby na dlužnou částku ničeho neuhradila. 6. Soud nemá za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu nedoložila, a to ani na výzvu soudu, důkazy prokazující, že došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalované, přičemž tuto skutečnost soud zkoumá z úřední povinnosti. 7. Soud daný skutkový stav posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení. 8. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o.z. lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Podle § 1880 odst. 1o.z. pak postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 11. Dle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Na základě uvedeného a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, svým povinnostem stanoveným v § 87 a § 84 a násl. ZSÚ nedostála. Žalobkyně pouze uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost přezkoumávala, včetně ověření v klientských databázích, nicméně žádné podklady, ze kterých vycházela, soudu předloženy nebyly. Ve světle rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobu co do částky představující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 034,10 Kč s příslušenstvím zamítl a o zbytku rozhodl jako o bezdůvodném obohacení, neboť žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, a proto je v souladu s § 2991 o. z. povinna žalobkyni částku, která jí byla právní předchůdkyní žalobkyně bez právního důvodu vyplacena, uhradit. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalované nárok na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši 10 % dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud rozhodl o tom, že nárok na zákonný úrok z prodlení žalobkyni náleží až ode dne podání žaloby, a to s odkazem na skutečnost, že nárok žalobkyně byl posouzen právě jako bezdůvodné obohacení a nikoliv jako nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou soud, jak bylo shora uvedeno, považoval pro nesplnění podmínek zkoumání úvěruschopnosti za neplatně uzavřenou a nemohla jí tak být platně stanovena splatnost. 14. Lhůta k plnění byla stanovena obecná dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 725,75 Kč, přičemž tato částka představuje 48,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,37 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,63 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 034,10 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.