15 C 362/2021-88 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobním návrhem (ve znění pozdějších doplnění) domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím představující dluh ze smlouvy o vydání a užití [anonymizováno] kreditní karty uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (tj. [právnická osoba], potažmo [právnická osoba] [anonymizováno]) jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako spotřebitelem na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], přičemž [datum] došlo k akceptaci žádosti o [anonymizováno] kreditní kartu. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky celkem 101 492,12 Kč, která představuje jistinu dluhu, tj. veškeré čerpání úvěru, vč. kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení. Žalovaný se zavázal kreditní kartu (čerpaný úvěr) splácet, přičemž datum splatnosti jednotlivých splátek včetně její výše je vždy uveden na výpisu z kartového účtu žalovaného, tedy žalovaný se dle obchodních podmínek zavázal zaplatit aktuální zůstatek dle měsíčního výpisu z kartového účtu, nebo uhradit alespoň minimální splátku. Žalovaným provedené úhrady však nepostačovaly na veškeré čerpání úvěru, účtované úroky, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení zbylé dlužné částky ve výši 87 220,76 Kč, která představuje jistinu dluhu, tj. bez kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 14 271,36 Kč. Právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a úvěr z kreditní karty prohlásil za splatný ke dni [datum]. Pro úplnost pak žalobkyně dodala, že žalovaný uvedl, že splácel z poskytnutého úvěru nějaké částky, což dle názoru žalobkyně svědčí o uzavření smlouvy, a k tomu, že byla uzavřena smlouva mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobnímu tvrzení vyjádřil tak, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že poskytovatel spotřebního úvěru ([právnická osoba]) ohledně bonity a úvěruschopnosti žalovaného využil veškeré dostupné informace v interních a externích databází. Dále žalovaný namítal, že obchodní podmínky pro držitele kreditní karty, které mají 23 stránek odborného textu, nebyly žalovanému vysvětleny a zmíněný formulář nebyl soudu žalobkyní předložen, čím byla rovněž porušena informačního povinnost spojená se spotřebitelským úvěrem. Žalovaný v rámci řízení dále namítal, že výpočet pohledávky žalobkyně je bez bližší specifikace a neurčitý. Žalovaný při své procesní obraně dále sporoval samotné potvrzení listiny označené jako Žádost o vydání [anonymizováno] kreditní karty a listiny označené jako Potvrzení klienta o podpisu žádosti o [anonymizováno] kreditní kartu ze dne [datum], s tím že ani na jedné z těchto listin se nejedná o jeho podpis. Přesto pak žalovaný nadále namítal, že nebyly zaúčtovány veškeré jeho platby, byť byly prováděny pod rozdílnými variabilními symboly, což bylo dle jeho názoru způsobeno tím, že jiný variabilní symbol byl pro čerpání samotné karty a jiný variabilní symbol byl pro samotný úrok z karty, navíc když se [jméno] [příjmení] přeměnila, přestala to banka rozlišovat, číslo účtu na všech výpisech však sedí. 3. Soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, založených do spisu ze strany žalobní i ze strany žalované, přičemž jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících skutečností: 4. Z listiny označené jako Žádost o [anonymizováno] kreditní kartu ze dne [datum] a z listiny označené jako Potvrzení klienta o podpisu žádosti o [anonymizováno] kreditní kartu ze dne [datum] soud zjistil, že si žalovaný zajistil kreditní kartu [anonymizována tři slova] – základní; k tomuto zjištění soud dospěl mimo jiné srovnáním fotokopií řidičského průkazu a občanského průkazu žalovaného vč. listiny označené jako„ Náhradní doklad pro identifikaci“. 5. Dále z listiny označené jako Žádost o [anonymizováno] kreditní kartu ze dne [datum] a dále z listiny označené jako Potvrzení klienta o podpisu žádosti o [anonymizováno] kreditní kartu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zajistil další kreditní kartu [anonymizována tři slova] – základní; soud dospěl k uvedenému zjištění rovněž srovnáním fotokopií řidičského průkazu a občanského průkazu žalovaného vč. listiny označené jako„ Náhradní doklad pro identifikaci“. 6. Dále z listin uvedených výše (tj. v odst. 4. a 5. odůvodnění) ve spojení s Obchodními podmínkami pro držitele kreditních karet (dále jen„ OPKK“) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný se dohodli na vydání a užití (úvěrové) kreditní karty, a to s účinností od okamžiku doručení karty žalovanému. Na základě této smlouvy pak bylo žalovanému umožněno čerpat finanční prostředky až do výše schváleného úvěrového limitu ve výši 107 000 Kč, přičemž žalovaný byl povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně (potažmo žalobkyni) aktuální zůstatek uvedený na výpisu z kartového účtu jako zůstatek k úhradě, nebo alespoň částku dosahující minimální splátky (zjištěno dále z Měsíčního výpisu [anonymizována dvě slova] [jméno] kreditní karty). 7. Z měsíčního výpisu z kartového účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že předmětný úvěr byl žalovaným skutečně čerpán, přičemž ke dni, kdy došlo ke zesplatnění úvěru, pohledávka za žalovaným činila částku 101 492,12 Kč vč. kapitalizovaného dlužného úroku ve výši 14 271,36 Kč, tedy samotná jistina, která představuje veškeré čerpání úvěru žalovaným, činila částku ve výši 87 220,76 Kč. 8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalobkyní dohodu o postoupení předmětné pohledávky, kdy písemné oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne [datum] (zjištěno také z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Seznamu odeslaných oznámení). 9. Z listiny označené jako Předžalobní výzva ze dne [datum] (vč. Seznamu odeslaných výzev ze dne [datum]) soud zjistil, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky. 10. Dále soud v rámci provedeného dokazování, kdy provedl účastníky navržené listinné důkazy, dospěl k závěru, že ostatní listinné důkazy, které byly v rámci dokazování čteny (sic!), nebude nadále pro jejich nadbytečnost hodnotit, protože s ohledem na již zjištěné skutečnosti nemají pro posouzení věci žádný relevantní význam. 11. Listinné důkazy pak soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o.s.ř., přičemž o jejich pravosti a pravdivosti soud neměl důvod pochybovat (a to i přes námitku žalovaného o nepravosti jeho podpisu na příslušných listinách - viz dále). Dále soud pro nadbytečnost zamítl provedení dalších navržených důkazů, neboť dle názoru soudu byl skutkový stav věci spolehlivě zjištěn, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci. 12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o vydání a užití (úvěrové) kreditní karty s účinností od okamžiku doručení karty žalovanému. Na základě této smlouvy pak bylo žalovanému umožněno čerpat finanční prostředky až do výše schváleného úvěrového limitu ve výši 107 000 Kč, přičemž žalovaný byl povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně (potažmo žalobkyni) aktuální zůstatek uvedený na výpisu z kartového účtu jako zůstatek k úhradě, nebo alespoň částku dosahující minimální splátky. Žalovaný však vůči právnímu předchůdci žalobkyně své splatné závazky neuhradil, a proto právnímu předchůdci žalobkyně nezbylo, než přistoupit k zesplatnění nesplaceného úvěru, který byl vyčíslen na částku 87 220,76 Kč (tj. bez kapitalizovaného smluvního úroku). Právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) pak uzavřela se žalobkyní dohodu o postoupení předmětné pohledávky, kdy písemné oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Dle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 17. Dle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 18. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Dle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věř