18 C 42/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Oba žalobci se domáhali, svým návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dne 1. 2. 2022, toho, aby bylo určeno, že Výpověď z nájmu, daná jim ze strany žalovaných, jakožto pronajímatelů, není oprávněná. 2. Obě žalované však se žalobou nesouhlasily, jelikož tvrdily, že předmětná Výpověď byla dána žalobcům důvodně, když žalované potřebují předmětný byt pro svého rodinného příslušníka. 3. Podepsaný soud ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, a též i výslechem svědkyně, přičemž, na základě toho, zjistil níže popsané skutečnosti. 4. Mezi oběma stranami bylo nesporné, že obě žalované jsou vlastnicemi nemovitostí, v nichž se dotyčný byt nachází – tedy pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – dům [adresa], č. or. 36, ul [ulice], [obec a číslo] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – pro [katastrální uzemí], obec Praha, č. [list vlastnictví], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], a též i z nesporných tvrzení účastníků). 5. Z dalších listinných důkazů soud zjistil, že se žalobci byla uzavřena Nájemní smlouva, na základě níž oba žalobci předmětný byt stále užívají (zjištěno z Nájemní smlouvy, ze dne 28. 4. 1992, týkající se předmětného bytu, kterou s oběma žalobci uzavřel, na dobu neurčitou, ještě předchozí vlastník dotčených nemovitostí, [jméno] [příjmení]). 6. Dále má soud za nepochybné, že oběma žalobcům byla doručena Výpověď z nájmu předmětného bytu, a to žalobci a) dnem 6. 12. 2021 a žalobkyni b) pak dnem 10. 12. 2021, kteroužto výpověď dal oběma žalobcům právní zástupce obou žalovaných, a to dle ust. § 2288, odst. 2, písm. b) občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), jelikož zde nastala potřeba získání dotyčného bytu pro příbuznou osobu současných vlastnic dotčených nemovitostí, konkrétně tedy pro [jméno] [celé jméno žalované], a tedy pro dceru žalované [celé jméno žalované] (zjištěno z listiny, obsahující Výpověď nájemní smlouvy, týkající se bytové jednotky [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], [obec], kteroužto výpověď učinil, v zastoupení obou žalovaných, Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, a k tomu byla přiložena plná moc, která byla udělena, ze strany obou žalovaných, zmiňovanému advokátovi). 7. Proti Výpovědi vznesli oba žalobci námitky, ze dne 16. 12. 2021, a doručili je, v písemné formě, právnímu zástupci obou žalovaných, dnem 20. 12. 2021 (zjištěno z listiny, obsahující Námitky žalobců proti výpovědi, a tedy z dopisu, adresovaného zástupci obou žalovaných, ze dne 16. 12. 2021, který byl doručen, zástupci obou žalovaných, Mgr. [příjmení], dnem 20 12. 2021 – zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). 8. Obsahem předmětných námitek bylo, především, to, že oba žalobci tvrdili, že bytová potřeba oné příbuzné osoby – [jméno] [celé jméno žalované] – není aktuální a též pak oba žalobci poukazovali i na rozpor dotyčné Výpovědi s dobrými mravy, když dále oba žalobci argumentovali i tím, že majitelé dotčených nemovitostí, jakožto pronajímatelé, se hodlají vyhýbat plnění svých zanedbaných povinností vůči žalobcům, jakožto nájemcům, když dotyčná Výpověď má sloužit i jako zástupný, účelový, důvod, pro pronajímatele, kteří se, vlastně, obou nájemců (zde žalobců) hodlají tímto postupem zbavit, když, ale, majitelky domu přitom disponují volným obytným prostorem pro své potřeby, a to v podkroví domu, kde je též umístěno i topidlo WAW, což oba žalobci hodlali prokázat barevnými fotografiemi. 9. Pokud jde o další listinné důkazy, tak, z jejich obsahu, soud seznal, že, mezi pronajímateli i nájemci, nepanují příliš idylické vztahy, vyvěrající pravděpodobně i z odmítnutí jednostranného zvýšení nájemného (zjištěno z dopisu nájemce bytu [číslo] zástupci tehdejšího správce domu - [právnická osoba], obsahujícího odmítnutí jednostranného zvýšení nájemného - od 1. 1. 2019, což je tedy listina, kterou zaslal žalobce, Ing. [celé jméno žalobce], zmiňované správě nemovitostí - firmě [právnická osoba], [IČO], a dále pak zjištěno i z další listiny, zachycující dopis zástupci nového správce domu, se zdůvodněním nevyhovění žádosti, ohledně zpřístupnění bytu [číslo] což je dopis, ze dne 21. 10. 2021, adresovaný opět ze strany žalobce, [celé jméno žalobce], [právnická osoba] s.r.o., správa nemovitostí), kteréžto důkazy ovšem, vzhledem k meritu této věci, prakticky žádný hmatatelný význam nemají, a totéž pak platí i o dalších listinách, jimiž soud sice doplnil dokazování, ale, z nichž žádné, pro věc opravdu podstatné, skutečnosti soud vlastně nezjistil (jednalo se o listinu, opatřenou hlavičkou Zdravotního ústavu, se sídlem v [obec], Centrum hygienických laboratoří, a jednalo se o Protokol o zkoušce [číslo] 2020, když zákazníkem zde byl opět [celé jméno žalobce], a dále se jednalo o fotodokumentaci zmiňované zkoušky, spočívající v měření vlhkosti nosných komínových zdí, v bytě [číslo] to z ledna 2020, a konečně se pak jednalo i o Zprávu o revizi elektrického zařízení [číslo], datovanou dnem 14. 6. 2021, kterou zpracoval [jméno] [příjmení], technik elektrických zařízení a hromosvodů). 10. Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno shora, tedy soud zaměřil své zkoumání na charakteristiku onoho výpovědního důvodu, specifikovaného v předmětné Výpovědi, když tento důvod zde byl charakterizován, jak již bylo naznačeno shora, tak, že zde vznikla potřeba využití dotyčného bytu pro osobu blízkou - [jméno] [celé jméno žalované] – dceru žalované [celé jméno žalované], přičemž, při prozkoumání dotyčného výpovědního důvodu, soud dospěl k závěru, že dotyčná Výpověď oprávněnou je, když, ze svědeckého výslechu [jméno] [celé jméno žalované], soud zjistil, že jmenovaná se hodlá přemístit do [obec], a to za účelem studia a též i za účelem budování svého profesního života. A byť tedy žalobci argumentovali tím, že zde ona aktuální bytová potřeba nenastala, když se, v této souvislosti, odvolávali i na rozsudek Okresního soudu v Liberci, č. j.: 32 C 87/2015-268, který založili do spisu, tak soud se však, s tímto názorem, neztotožnil, jelikož, ve zmiňovaném případě, projednávaném u Okresního soudu v Liberci, se jednalo o možnost užívání rodinného domu v [obec], kterážto možnost ovšem byla charakterizována tak, že se nachází pouze ve stadiu úvah, zatímco zde, v tomto konkrétním případě, však byl svědkyní prezentován zcela jednoznačný úmysl přestěhovat se do [obec], takže, onen rozsudek, zmiňovaný ze strany žalobců, na tento konkrétní případ nedopadá a též ani není, pro podepsaný soud, závazný. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl tedy soud k závěru, že ona Výpověď z nájmu, jež je předmětem tohoto sporu, je oprávněná. 12. Žalobci se sice obrátili, na základě ust. § 2314, odst. 3) obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění), s návrhem na přezkoumání oprávněnosti předmětné Výpovědi na soud, nicméně, soud, tedy, vzhledem ke shora uvedeným důvodům, žalobě nemohl vyhovět. 13. Podle ust. § 2288, odst. 2, písm. b), obč. zák., může pronajímatel vypovědět nájem, sjednaný na dobu neurčitou, v tříměsíční výpovědní době, pokud pronajímatel potřebuje byt pro svého příbuzného či pro příbuzného svého manžela v přímé linii anebo ve vedlejší linii v druhém stupni, což je, dle názoru, soudu, právě tento případ. Dále se soud ztotožnil s názorem, předestřeným ze strany zástupce obou žalovaných, a to v tom smyslu, že, vlastně, není relevantní, zda pronajímatel disponuje, a to v případě takové výpovědi, jež je předmětem tohoto sporu, jiným volným bytem, do nějž by se jeho příbuzný, v případě vzniku bytové potřeby, mohl nastěhovat, takže i tuto argumentaci žalobců, předestřenou ohledně jakéhosi volného prostoru v podkroví, vyhodnotil soud jakožto nepřiléhavou, a proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno, když soud zde neshledal ani rozpor předmětné Výpovědi s dobrými mravy, neboť soud je toho názoru, že je především soukromou záležitostí majitelů nemovitostí to, jakým způsobem se svými nemovitostmi zamýšlejí nakládat, a to v rámci své rodiny. 14. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1, o. s. ř., když obě žalované měly ve věci plný úspěch. Žalovaným, které byly v tomto řízení právně zastoupeny, tedy vznikly náklady řízení, a to v celkové výši 12 000 Kč, představující náklady právního zastoupení obou žalovaných advokátem, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu – AT), a to za čtyři úkony právní služby, dle ust. § 9, odst. 1, AT, vykonané pro každou z obou žalovaných, a to po částce 1 500 Kč, za každý jednotlivý úkon, nicméně, s ohledem na to, že advokát žalovaných zastupoval, v témže řízení, dvě osoby, pak, podle ust. § 12, odst. 4, AT, platí, že, jde-li o společné úkony při zastupování dvou či více osob, pak náleží advokátovi za každou, takto zastupovanou, osobu mimosmluvní odměna snížená o 20%, takže, pokud tedy advokát obou žalovaných vykonal, pro každou z obou žalovaných, 4 úkony právní služby, po částce 1 500 Kč, a celkem tedy ve výši 6 000 Kč, pak se ovšem tato částka snižuje o 20%, a tedy o částku 1 200 Kč, v důsledku čehož, tedy, za ony 4 úkony právní služby (1x převzetí a příprava právního zast