19 C 47/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 10. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 175 335 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného, služeb souvisejících s užíváním pozemku a náhrady škody vyplývajících z nájemní smlouvy, kterou dne 30. 4. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jakožto pronajímatel a žalovaný jako nájemce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 30. 4. 2019 do 30. 4. 2021, přičemž nájem bytu skončil výpovědí a žalovaný předal žalobkyni byt dne 4. 5. 2020. Žalovaný měl dle nájemní smlouvy ve znění dodatku platit žalobkyni nájemné za pronájem bytu ve výši 17 500 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 400 Kč měsíčně, tedy celkem 21 900 Kč měsíčně, a to vždy do 20. dne kalendářního měsíce, za který se má nájemné platit. Po předání bytu žalovaný prohlásil v listině označené jako uznání závazku, že ke dni 4. 5. 2020 dluží žalobkyni částku ve výši 128 475 Kč, kterou tvoří neuhrazené nájemné za období listopad 2019 ve výši 5 875 Kč, neuhrazené nájemné za období prosinec 2019 ve výši 17 500 Kč, neuhrazené nájemné a služby spojené s užíváním bytu za období od ledna 2020 do dubna 2020 ve výši 21 900 Kč za každé z těchto období a doplatek nájemného za první měsíc ve výši 17 500 Kč. Dluh za žalovaným byl žalobkyní navýšen o částku 38 853 Kč jako náklady za odstranění závad v bytě. Dne 3. 6. 2020 provedla žalobkyně zápočet svých pohledávek proti pohledávce žalovaného za žalobkyní ve výši 35 000 Kč z titulu zaplacené kauce dle smlouvy o poskytnutí jistoty ze dne 30. 4. 2019. Nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 činí 20 409 Kč a nedoplatek za služby spojené s užíváním byt za rok 2020 činí 25 315 Kč. V souvislosti s pozdními úhradami nájemného a souvisejících úhrad v průběhu trvání nájmu žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení v částce 11 673 Kč a v částce 3 210 Kč. Žalobkyně tak požaduje částku 175 335 Kč sestávající z částky 110 875 Kč (neuhrazené nájemné ze období listopad 2019 ve výši 5 875 Kč, prosinec 2019 až duben 2020 ve výši 17 500 Kč za každé období, a částka 17 500 Kč jako sleva na první nájemné při splnění podmínek), 20 409 Kč (neuhrazený nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019), částka 25 315 Kč (neuhrazený nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020), částka 38 853 Kč (nedoplatek faktury za odstranění závad v bytě), částka 14 883 Kč (kapitalizované zákonné úroky z prodlení). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstala nečinný. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 26. 10. 2021 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 11. 4. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto pronajímatel uzavřela dne 30. 4. 2019 s žalovaným jakožto nájemcem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu. Nájemné bylo sjednáno na částku 17 500 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 400 Kč měsíčně. Žalovaný složil 35 000 Kč jako kauci dle smlouvy o poskytnutí jistoty ze dne 30. 4. 2019 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, smlouvou o nájmu bytu, prohlášením nájemce o přihlášení osoby do bytu, evidenčním listem, smlouvou o poskytnutí jistoty). Nájemní vztah byl ukončen výpovědí ze dne 29. 1. 2020 a byt byl žalovaným žalobkyni předán dne 4. 5. 2020 (prokázáno výpovědí z nájmu bytu, předávacím protokolem). Žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby za období od listopadu 2019 do dubna 2020 (v listopadu 2019 a prosinci 2019 toliko částečně, v lednu až dubnu 2020 zcela). Dále byl žalovaný povinen k doplatku dle čl. 3 nájemní smlouvy. Dne 4. 5. 2020 žalovaný uznal tento svůj závazek z nezaplaceného nájemného a záloh na služby a z nezaplaceného doplatku dle čl. 3 nájemní smlouvy vůči žalobkyni ve výši 128 475 Kč (prokázáno uznáním závazku). Žalobkyně vynaložila částku 38 853 Kč na náklady za odstranění závad v bytě (prokázáno fakturou). Žalobkyně jednostranně započetla pohledávky za žalovaným ve výši 128 475 Kč a 38 853 Kč proti pohledávce žalovaného za žalobkyní ve výši 35 000 Kč z titulu zaplacené kauce (prokázáno oznámením o provedení jednostranného zápočtu). Nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 činí 20 409 Kč a nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2020 činí 25 315 Kč (prokázáno přehledem vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor za období 30. 4. 2019 do 31. 12. 2019, přehledem vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor za období 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020, potvrzením o převzetí vyúčtování 2019, podacím archem k vyúčtování 2020). S ohledem na pozdní úhrady nájemného a související úhrady s průběhu trvání nájmu žalobkyni vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení (prokázáno výpočtem poplatku a úroku z prodlení k datu 31. 3. 2020, výpočtem poplatku a úroku z prodlení k datu 31. 3. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k zaplacení před podáním žaloby, podacím archem). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, přičemž žalovaný se zavázal platit nájemné za byt ve výši 17 500 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 400 Kč měsíčně, kdy dle vyúčtování činí nedoplatek na službách za rok 2019 částku 20 409 Kč a za rok 2020 částku 25 315 Kč, a to ve smyslu § 2246 odst. 1 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o službách. 7. Žalovaný následně uznal vůči žalobci svůj dluh z nájemného ve výši 128 475 Kč, a to ve smyslu § 2053 a násl. o. z. 8. Žalobkyně vynaložila částku 38 853 Kč jako náhradu škody způsobenou v předmětném bytě ve smyslu § 2894 a násl. o. z. 9. Žalobkyně započetla svou pohledávku vůči žalovanému proti pohledávce žalovaného vůči žalobkyni ve výši 35 000 Kč dle § 1982 a násl. o. z. 10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 175 335 Kč do 11. 10. 2021, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil, následující den se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobkyně tak má vedle práva na zaplacení dlužné částky dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 160 452 v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,5 % ke dni počátku prodlení). 11. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 37 651,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 014 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále též „a. t.”), z tarifní hodnoty 175 335 Kč v částce 8 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby účelně učiněných zvoleným advokátem žalobce, ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy 24 420 Kč, a dále náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby, celkem tedy 900 Kč a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 25 320 Kč ve výši 5 317,20 Kč