19 C 491/2020-96 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 7. 2020 domáhala zvýšení výživného, a to jakožto zletilá dcera žalovaného, která ale doposud není schopna se sama živit z důvodu studia na vysoké škole. Žalobkyně uvedla, že nemá žádnou brigádu a žije v domácnosti se svou matkou a mladším bratrem [jméno] [příjmení]. Matka žalobkyně pracuje v mateřské škole jako asistentka s průměrným měsíčním příjmem 19 150 Kč hrubého s tím, že je v současné době v insolvenci, kdy jí bylo schváleno oddlužení s měsíční srážkou ze mzdy 4 144 Kč Náklady na životní výdaje žalobkyně vzrostly s nástupem na vysokou školu, mezi další výdaje patří výdaje na mobilního operátora ve výši 400 Kč a jízdenka MHD 130 Kč. Žalovaný přispívá nepravidelně a zcela nedostatečně s tím, že výše výživného stanovená rozsudkem z roku 2006 dlouhodobě nepostačuje ani k pokrytí základních potřeb. Otec nepřispívá ani na další aktivity či mimořádné výdaje. Otec v současné době pracuje jako řidič kamionu, byl dříve ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalobkyně nemá v současné době přehled o výši jeho mzdy. 2. Žalovaný uvedl, že pracuje, ale má v současné době sotva prostředky na svou obživu a na bydlení. Dále uvedl, že tvrzení žalobkyně jsou nepravdivá a že bydlí se svým přítelem v jeho bytě. Matka žalobkyně bydlí se svým manželem a nezletilým synem žalovaného v jedné domácnosti. Žalobkyně může pracovat brigádně (viz č.l. 39 spisu). 3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím závěrům o skutkovém stavu: 4. Z e-mailu matky žalobkyně (pí. [jméno] [příjmení]) ze dne 13. 4. 2020 (viz č.l. 80 spisu) vyplynulo, že od roku 2006 se výživné na dceru ve výši toliko 1 000 Kč/měsíčn nezvýšilo. Žalovaný nekupuje dárky k Vánocům, narozeninám atd. Neplatí to, co má, a neustále se vymlouvá, že nemá práci. Žalobkyni se zvedly životní náklady již mnohem dříve, a to na běžné věci jako je jídlo, oblečení a hygienické potřeby, dále na nákupy knih a jiných potřeb do školy, mobilní tarif a lítačku. Na základní škole měla dcera spoustu koníčků: tanec, zpěv, hra na kytaru, chtěla na různé výlety, ale to jí matka nemohla dopřát. Žalobkyně má atopický ekzém a nosí brýle, jinak je zdravá. Matka je v insolvenci a splácí měsíčně 4 144 Kč, je samoživitelka a dále platí za nájemné 13 437 Kč, plyn 230 Kč, energie 1 450 Kč, internet 679 Kč, lítačka pro žalobkyni 130 Kč a pro syna [jméno] 130 Kč a pro ni samotnou 550 Kč, školní jídelna 777 Kč, obědy pro matku žalobkyně 105 Kč, tarif pro ni, žalobkyni a syna [jméno] 1 500 Kč, náklady na obživu 4 000 Kč za měsíc. Vypomáhá jí její syn. V insolvenci je kvůli p. [příjmení], který ji nutil podepisovat smlouvy na mobilní tarify a potom neplatil a narostlo tak i penále. 5. Z rodného listu žalobkyně soud zjistil, že jejím otcem je žalovaný (viz přílohová obálka k č.l. 1 spisu). 6. Z potvrzení od VŠE (viz č.l. 87 spisu) soud zjistil, že žalobkyně doposud (ke dni vydání potvrzení, tedy k 10. 5. 2022) studuje na VŠE, a to od září roku 2020. 7. Z potvrzení o studiu od VŠE soud zjistil, že žalovaná studuje VŠE v akademickém roku od 1. 9. 2020 do 14. 2. 2021 (viz přílohová obálka k č.l. 1 spisu). 8. Z rozsudku [název soudu], sp. zn. [spisová značka] (viz přílohová obálka k č.l. 1 spisu; č.j. není známo, pozn. soudu) bylo zjištěno, že žalovanému bylo uloženo, aby na žalobkyni platil výživné 1 000 Kč měsíčně. Rozsudek schvaloval dohodu rodičů, kdy každému z rodičů byly do péče svěřeny dvě z jejich čtyř dětí (tehdy ještě nebyl narozen syn [jméno], pozn. soudu) s tím, že žalovaný měl povinnost na každé ze dvou dětí svěřených do péče matky přispívat měsíčně částku 1 000 Kč. 9. Z poštovních poukázek vyplývá, že žalovaný plnil svou vyživovací povinnost nepravidelně (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu). 10. Z úředního záznamu PČR ze dne 3. 12. 2021 vyplývá, že matka žalobkyně podala vysvětlení v rámci prověřování z možného spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy, jehož se měl dopustit žalovaný. Z vysvětlení vyplývá, že od 1. 9. 2019 má žalovaný vyživovací povinnost k synovi [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně. Na žalobkyni má pak žalovaný plnit 1 000 Kč měsíčně (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu). 11. Z rozsudku podepsaného soudu ze dne 24. 3. 2021, sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalovaný byl odsouzen za spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy k testu odnětí svobody ve výši 8měsíců, kdy tento rozsudek byl s pozměněným zněním potvrzen odvolacím soudem (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu). 12. Z platového výměru [jméno] [celé jméno žalobkyně] (nyní [příjmení] – tedy matky žalobkyně) bylo zjištěno, že její tarifní plat je 21 370 Kč od 1. 1. 2020 (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu). 13. Z usnesení z 3. 10. 2019 a vyhlášky z 26. 9. 2019 v řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že proti matce žalobkyně bylo zahájeno insolvenční řízení (viz přílohová obálka k č.l. 38 spisu). 14. Z usnesení z 8. 4. 2020, č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že matce žalobkyně bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty s tím, že částka 4 144 Kč má být srážena ze mzdy matky žalobkyně (viz přílohová obálka k č.l. 77-79 spisu). 15. Z výplatní pásky matky žalobkyně za leden 2022 je patrné, že je strhávána částka 4 144 Kč (viz důkazy založené žalobkyní na ú.j. 14. 3. 2022). 16. Soud nepřistoupil k výslechu matky žalobkyně, neboť mu postačovalo písemné vyjádření matky žalobkyně obsažené ve spisu (viz č. l. 80 spisu). Dále soud nepřistoupil k výslechu žalovaného kvůli nenaplnění podmínky subsidiarity účastnického výslechu (předmětné skutečnosti bylo možné zjistit i jinak). Vyžádání dokladů ohledně příjmů otce (žalovaného) považoval soud za nedůležité s ohledem na to, že v tomto ohledu (prokázání nízkých příjmů) se jednalo o procesní obranu ze strany žalovaného, kdy mu bylo dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. (viz č. l. 65 spisu), kdy žalovaný tvrzení a důkazy v tomto ohledu nedoplnil a toto pro něj tak bylo z procesního hlediska přitěžující (soud tak počítal s tím, že žalovaný má příjmy na úrovni dle § 916 o. z. viz níže). Soud dále poukazuje na to, že žalovaný se k jednání dne 1. 8. 2022 osobně nedostavil, tedy mu ani nemohlo být případně dáno nové poučení dle § 118a o. s. ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 23 Cdo 2611/2019). 17. Soud posoudil výše uvedený (zjištěný) skutkový stav po právní stránce následovně: 18. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“): (1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. (2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. (3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. (4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků. 19. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 20. Dle § 913 o. z. (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 21. Dle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. 22. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 23. Dle § 916 o. z. Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. 24. Soud shledal, že žalovaný je jakožto otec povinen k výživě žalobkyně – své dcery, a to v souladu s § 910 odst. 1 a 2 o. z., přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů dle § 915 odst. 1 o. z. V případě žaloby na zvýšení výživného je pak potřeba přihlédnout zejména k tomu, zda odůvodněné potřeby a majetkové poměry dítěte zvýšení výživného odůvodňují dle § 913 odst. 1 o. z. Dále je však potřeba také přihlédnout k tomu, zda schopnosti