28 C 48/2022-76 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, žalovaná využila služeb veřejné hromadné dopravy osob, provozované žalobkyní, a uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. V průběhu přepravy byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné ani smluvní přirážku dle přepravních podmínek. Žalovaná byla revizorem na místě vyzvána k zaplacení dlužné částky, což však neučinila. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. 2. Žalobkyně již v žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Zdejší soud žalobkyni přesto po postoupení věci ze strany Okresního soudu Plzeň-město znovu vyzval k vyjádření, zda s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí (viz usnesení ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 48/2022-62). Žalobkyně se k výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 3. Žalovaná byla ohledně eventuálního postupu ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. dotázána v rámci usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 48/2022-62, které bylo žalované spolu s žalobou doručeno dne [datum]. Žalovaná byla poučena také o tom, že pokud se k dotazu soudu ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím v této věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná byla citovaným usnesením zdejšího soudu taktéž vyzvána k vyjádření k žalobě, která jí byla spolu s usnesením zasílána, avšak i v tomto směru zůstala zcela procesně nečinná. Usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 48/2022-62 bylo žalované spolu s žalobou doručeno dne [datum]. Usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 48/2022-62 spolu s žalobou bylo vzhledem k věku žalované doručováno taktéž zákonné zástupkyni žalované (doručeno dne [datum]) a jejímu opatrovníkovi (doručeno dne [datum]). Žalované i její zákonné zástupkyni bylo vzhledem k jejich vyjádření ze dne [datum] doručováno na adresu [adresa], že je dluh se žalobkyní v řešení. Skutečnost, že by byl dluh uhrazen, však v tomto řízení tvrzena ani prokázána nebyla. K podané žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, se nevyjádřil ani opatrovník žalované, kterému bylo usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2022, č. j. 28 C 48/2022-62, spolu s žalobou doručeno dne [datum]. Opatrovník žalované pouze uvedl, že dluhů vůči žalobkyni má žalovaná více, a že žalovaná má být kontaktní na adrese [adresa]. 4. V návaznosti na výše uvedené soud v této věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé. 6. Žalovaná dne [datum] cestovala autobusem [anonymizována dvě slova] MHD v [obec] provozované žalobkyní, přičemž v 14:51 hod. byla žalovaná kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol [číslo] který žalovaná převzala. Žalobkyni tak podle přepravních podmínek vznikl nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaná byla dne [datum] opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb., Přepravní řád. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná cestovala prostředkem hromadné přepravy, provozované žalobkyní, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 o. z., když nezaplatila jízdné. Žalované tak vznikla povinnost uhradit kromě tohoto jízdného i smluvní přirážku. Výše jízdného a přirážky vyplývá ze shora uvedených předpisů a Tarifu [anonymizována tři slova]. Soud tedy uzavřel, že žalované vznikla povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce žalovanou peněžitou částku (jízdné + přirážku). Do prodlení s úhradou pohledávky dle § 1968 o. z. se žalovaná dostala dnem následujícím po přepravní kontrole, kdy byl k plnění vyzvána dle § 1958 o. z. S ohledem na to, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením, je povinna zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalovaný dluh uhradila. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), který stanovuje, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalovaná je nezletilá, jedná se o bagatelní dluh a dle názoru soudu není vzhledem k věku žalované adekvátní již takto mladou osobu zatěžovat nadměrnými exekučními dluhy, zvláště za situace, kdy žalobkyni nic nebránilo, aby svoje nároky z titulu nezaplaceného jízdného v rámci hospodárnosti a minimalizace dlužných nákladů na žalované uplatnila jednou společnou žalobou, což neučinila. Soud proto v tomto případě shledal důvody hodné zvláštního zřetele a rozhodnul, že žalobkyni ve vztahu k žalované výjimečně nepřizná náklady řízení.