29 C 180/2022-74 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou ze dne 24.3.2022 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 103 611,90 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 11.3.2019 byl žalobce, jako pojištěný, pojištěn mimo jiné pro případy storna cesty v době od [číslo] – [datum] u žalované, jako pojistitele, a to prostřednictvím pojistníka, p. [jméno] [příjmení]. V termínu od [číslo] – [datum] se měl žalobce účastnit zájezdu s [anonymizována tři slova] – [právnická osoba], na Aljašku. Pro bolest pravého kyčelního kloubu oznámil žalobce dne 29.5.2019 cestovní kanceláři zrušení zájezdu, přičemž mu bylo doručeno finanční vyúčtování zrušeného zájezdu, ze kterého bylo patrné, že žalobce byl povinen uhradit cestovní kanceláři storno poplatky ve výši 70% z ceny zájezdu, tj. celkovou částku 103.611,90 Kč. Požádal proto žalovanou o výplatu pojistného plnění ve výši stornopoplatků, což žalovaná odmítla. 2. Ve věci byl dne 13.4.2022 vydán elektronický platební rozkaz, jenž byl žalované doručen dne 14.4.2022, a proti němuž podala žalovaná dne 26.4.2022 v zákonné lhůtě odpor. 3. Ve vyjádření ze dne 26.5.2022 navrhla žalovaná žalobu zamítnout s odůvodněním, že se jednak v případě žalobce nejednalo o pojistnou událost, neboť nebyly splněny předpoklady pro výplatu pojistného plnění dle pojistných podmínek, a jednak proto, že se dle jejího názoru na zdravotní problémy žalobce vztahují výluky z pojištění, neboť žalobce jimi trpěl již před sjednáním pojištění. Vedle toho žalovaná namítala, že při výpočtu plnění postupoval žalobce nesprávně, neboť do požadované částky zahrnul i zaplacené pojistné. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je zahraniční právnická osoba se sídlem v Belgii, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Pravomoc českých soudů může být dána na základě čl. 11 odst. 1 písm. b/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle něhož platí, že„ Pojistitel, který má bydliště v některém členském státě, může být žalován: v jiném členském státě v případě žaloby podané pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou u soudu místa bydliště žalobce“, neboť žalobce je pojištěným s místem bydliště v ČR, nebo na základě čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle něhož platí, že„ Nemá-li smluvní partner spotřebitele bydliště v některém členském státě, avšak má v některém členském státě pobočku, zastoupení nebo jinou provozovnu, je s ním při sporech vyplývajících z jejich provozu jednáno tak, jako by měl bydliště v tomto členském státě“ ve spojení s čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení„ Spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, v němž má tento smluvní partner bydliště, nebo, bez ohledu na bydliště druhé strany, u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel“, protože žalovaná má v ČR organizační složku, a má se tak za to, že má v ČR i bydliště. Zdejší soud je tak příslušný na základě výběru žalobce. 5. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 6 odst. 1 písm. a/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ Aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště“, neboť žalovaná, jako pojistitel, poskytuje prostřednictvím své organizační složky své služby na území České republiky, kde má žalobce jako spotřebitel své obvyklé bydliště. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 11.3.2019 byl žalobce, jako pojištěný, pojištěn mimo jiné pro případy storna cesty v době od [číslo] – [datum] u žalované, jako pojistitele, a to prostřednictvím pojistníka, p. [jméno] [příjmení], při sjednané pojistné částce 300 000 Kč a spoluúčastí 10%. Žalobce zaplatil žalované pojistné 5 217 Kč dne [datum] (důkaz: pojistka, potvrzení o úhradě pojistného). V termínu od [číslo] – [datum] se měl žalobce účastnit zájezdu s [anonymizována tři slova] – [právnická osoba], na Aljašku za předpokládanou cenu 119 000 Kč (důkaz: smlouva o zájezdu). Dne 29.5.2019 žalobce zrušil zájezd, přičemž byl cestovní kanceláři povinen uhradit storno poplatek z ceny zájezdu ve výši 103 611,90 Kč, představující 70% zaplacené ceny zájezdu (142 800 Kč) a cestovního pojistného (5 217 Kč) (důkaz: potvrzení cestovní kanceláře o storno zájezdu ze dne 28.4.2020). Žalovaná si od žalobce vyžádala výpis ze zdravotnické dokumentace. Od 16.12.2015 se žalobce léčil pro potíže s koleny a zády, po 23.4.2019 se léčil s koxartrózou pravé kyčle. Dne 30.9.2019 byla žalobci provedena endoprotéza pravé kyčle. S touto diagnózou nebyl schopen cesty na Aljašku (důkaz: žádost o výpis z dokumentace, výpis ze zdravotní dokumentace ze dne 14.5.2020). Dne 29.5.2019 byla žalobci doporučena endoprotéza„ plastika TEP“ (důkaz: lékařská zpráva ze dne 29.5.2019). Žalobci byla dne 22.11.2018 diagnostikována gonartroza obou kolen, k lékaři se dostavil kvůli bolesti při chůzi po schodech (důkaz: lékařská zpráva z 22.11.2018). Dopisem ze dne 18.6.2020 žalovaná prostřednictvím svého partnera, [anonymizováno] [právnická osoba], žalobci sdělila, že mu pojistné plnění neposkytne, neboť žalobce zdravotními problémy, pro které neabsolvoval zájezd, trpěl již před sjednáním pojistné smlouvy a tento svůj závěr zopakoval po nesouhlasu žalobce i v dopisu z 13.8.2020 (důkaz: dopis ze dne 16.6.2020, nedatované vyjádření žalobce, dopis ze dne 13.8.2020). Žalobce zaslal [anonymizováno] [právnická osoba] a žalované předžalobní výzvy ve dnech 11.9.2020 a 11.3.2022 (důkaz: 2x předžalobní výzva). 7. Z pohledu práva na věc dopadají tato ustanovení: podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2770 obč. zák. je oprávněnou osobou ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Podle § 1751 odst. 1 obč. zák. platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. V souladu s § 2774 odst. 1 a 2 obč. zák. platí, že pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost a odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku, ustanovení § 1845 platí obdobně. V § 1845 odst. 1 a 2 obč. zák. je uvedeno, že byla-li smlouva uzavřena na žádost spotřebitele s použitím takových prostředků komunikace na dálku, které neumožňují sdělit smluvní podmínky a další údaje v souladu s § 1843, splní podnikatel tuto povinnost okamžitě po uzavření smlouvy a požádá-li o to spotřebitel kdykoli za trvání závazku ze smlouvy, má právo dostat smluvní podmínky v tištěné podobě, jakož i právo změnit způsob komunikace na dálku, pokud to neodporuje povaze poskytovaných služeb ani uzavřené smlouvě. Dle § 1846 odst. 1 obč. zák. platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy; pokud mu však byly údaje podle § 1843 až 1845 sděleny až po uzavření smlouvy, pak ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne, kdy mu byly sděleny. Od smlouvy o životním pojištění nebo o penzijním připojištění má spotřebitel právo odstoupit ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy byl podnikatelem informován, že byla uzavřena smlouva na dálku. Dle pojistné smlouvy platí, že se řídí mimo jiné Všeobecnými pojistnými podmínkami cestovního pojištění VPPCP ze dne 1.3.2019 (dále jen„ VPP“) a žalobce prohlásil, že byl s nimi seznámen. 8. V čl. 4 písm. d/ společných ustanovení VPP bylo ujednáno, že k cestovnímu pojištění lze sjednat jedno nebo více z následujících připojištění… připojištění storna. V čl. 8 společných ustanovení VPP bylo stanoveno, že akutní onemocnění je náhlá porucha zdraví pojištěného, která vznikla v průběhu trvání pojištění a která svým charakterem přímo ohrožuje ži