29 C 217/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 19. 10. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jež žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření cit. smlouvy. Žalovaný se dle tvrzení žalobkyně zavázal tuto půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč (tj. celkem se zavázal splatit částku 16 960 Kč), a to ve 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Dle tvrzení žalobkyně nesplácel žalovaný tuto půjčku řádně a včas, když uhradil pouze částku 8 520 Kč. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, a to s účinností ke dni 1. 7. 2015, na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnická osoba se sídlem v Maltské republice, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je právní poměr ze spotřebitelské smlouvy, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože žalovaný je občanem České republiky a má v České republice platnou adresu trvalého pobytu, kterou zároveň uvedl ve smlouvě o půjčce. 4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Maltské republice. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 19. 10. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] součástí jejíhož obsahu byly i obchodní podmínky vydané touto společností. Na základě cit. smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den podepsání smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal půjčku splatit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč (celková vratná částka tedy činila 16 960Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalovanému oznámeno. [právnická osoba] S.á.r.l. následně postoupila svoji pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána podle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), protože předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 11. V souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 an. o. z. aplikoval soud hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013, a to zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 an. obč. zák., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával půjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o půjčce se tedy na ni v souladu s § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 10 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Tento souhrnný poplatek je cenovým ujednáním, jež soudu nepřísluší přezkoumávat v intencích § 56 odst. 1 a 2 obč. zák., když je zjevné, že jeho výše není v rozporu z dobrými mravy, neboť nedosahuje ani 100 % jistiny a v čase (na rozdíl od úroků) nenarůstá, neboť se jedná o pevnou částku 6 960 Kč. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, když svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení půjčky včetně úroku z prodlení v zákonné výši dle § 517 obč. zák. a prováděcího nařízení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 440 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.