38 C 115/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 12. 6. 2017 s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo]) dále jen„ Smlouva“ jejímž předmětem bylo pojištění Mojepojištění majetku. Žalovaná se na základě Smlouvy zavázala platit pravidelné roční pojistné. Žalovaná však pojistné neplatila řádně a včas, když poslední pojistné ve výši 2 436 Kč zaplatila dne 6. 8. 2019. Jelikož žalovaná pojistné dále ani přes upomínku žalobce nezaplatila, došlo ke dni 7. 9. 2020 k zániku pojištění. Ode dne počátku pojištění do jeho ukončení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení pojistného ve výši 7 889 Kč, přičemž žalovaná zaplatila toliko částku 7 308 Kč. Žalobkyně má tak za žalovanou pohledávku po splatnosti ve výši 581 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaná má vietnamské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 10 a násl. cit. nařízení. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 20. 6. 2022, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany účastníků do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování (pojistná smlouva [číslo] ze dne 12. 6. 2017; pojistné podmínky; pojistka [číslo]; upomínka – dlužné pojistné, zánik pojištění pro nezaplacení pojistného ze dne 14. 10. 2020; předžalobní upomínka ze dne 17. 1. 2022; potvrzení o podání ze dne 17. 1. 2022) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 12. 6. 2017 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění bytu. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění 13. 6. 2017, přičemž pojistné období bylo sjednáno jako roční a pojistné za pojistné období činilo 2 436 Kč. Žalovaná však pojistné řádně a včas neplatila, a proto došlo dne 7. 9. 2020 k zániku pojištění. Celková výše neuhrazeného pojistného představuje částku 581 Kč. Žalobkyně odeslala žalované dne 17. 1. 2022 předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužné pojistné z této smlouvy řádně zaplatila. Žalobkyně má tedy v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 10. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 581 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 11. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.