38 C 146/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 25. 7. 2019. Předmětem bylo pojištění týkající se vozidla: zn. Volkswagen, typ [jméno], [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 5 859 Kč s tím, že jeho výši mohla žalobkyně měnit s ohledem na § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a na stav trhu, přičemž pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla dne 5. 11. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaná částka tedy představuje dlužné pojistné do okamžiku zániku pojistné smlouvy, tj. za období od 1. 8. 2021 do 5. 11. 2021 Vedle toho žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky kapitalizovaný ode dne následujícího po zániku pojištění tj. od 6. 11. 2021 do 8. 4. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní upomínkou, avšak do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Soud zjistil, že žalovaný je státním občanem Bulharska, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 20. 6. 2022, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování (pojistná smlouva [číslo]; Všeobecné pojistné podmínky; sazebník poplatků; upomínka k zaplacení dlužného pojistného; dodejka; zánik pojištění; přehled inkasní bilance; předžalobní upomínka ze dne 18. 3. 2022; poštovní podací arch) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřely dne 25. 7. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Volkswagen, typ [jméno], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění 1. 8. 2019, přičemž pojistné období bylo sjednáno jako roční a pojistné za první pojistné období činilo 5 859 Kč. Pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo dne 5. 11. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od za období od 1. 8. 2021 do 5. 11. 2021 v částce 2 188 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 18. 3. 2022 předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 an. zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně hradil. Žalobkyně má tedy v souladu s § 2782 odst. 1 o. z., právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován, a to částkou 78 Kč, která odpovídá období ode dne 6. 11. 2021 do 8. 4. 2022. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 10. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 188 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.