38 C 204/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [příjmení] [jméno] [číslo] ze dne 2. 12. 2018. Předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značky Mercedes, r. v. 2003, [registrační značka], s počátkem pojištění ke dni 3. 12. 2018. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné, které za pojistné období činilo 12 807 Kč. Žalovaný však sjednané pojistné řádně a včas neplatil, a proto došlo ke dni 11. 4. 2021 k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od 3. 12. 2018 do 11. 4. 2021 ve výši 8 269 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. V žalobě jsou tak vylíčeny všechny podstatné skutkové okolnosti svědčící o oprávněnosti nároku žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má mongolské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Jelikož žalovaný má evidováno bydliště na území České republiky, je podle čl. 37 odst. 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, dána pravomoc věc projednat a rozhodnout českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 1. 8. 2022, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (poštovní podací arch; předžalobní upomínka ze dne 17. 3. 2022; pojistná smlouva ze dne 2. 12. 2018; pojistné podmínky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 2. 12. 2018 pojistnou smlouvu o komplexním pojištění [příjmení] [jméno] [číslo] na pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Mercedes, r. v. 2003, [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán ke dni 3. 12. 2018, pojistné období bylo sjednáno jako roční a pojistné za pojistné období činilo 12 807 Kč. Pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo dne 11. 4. 2018 po marném uplynutí stanovené lhůty pro zaplacení dlužného pojistného, přičemž žalovaný neuhradil dlužnou výši pojistného za období od 3. 12. 2018 do 11. 4. 2021 ve výši 8 269 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 17. 3. 2022 předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně platil. Žalobkyně má tedy v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyni vznikl okamžikem prodlení dle § 1968 o. z. rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1970 o. z., a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 11. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 269 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.