38 C 258/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem bylo pojištění týkající se vozidla: Mercedes-AMG, typ [anonymizováno], rz. [anonymizováno]. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 9 894 Kč s tím, že jeho výši mohla žalobkyně měnit s ohledem na § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a na stav trhu, přičemž pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla dne 24. 12. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaná částka tedy představuje dlužné pojistné do okamžiku zániku pojistné smlouvy, tj. za období od 17. 9. 2021 do 24. 12. 2021 Vedle toho žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky kapitalizovaný ode dne následujícího po zániku pojištění, tj. od 25. 12. 2021 do 16. 6. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní upomínkou, avšak do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 19. 9. 2022, a to do vlastních rukou náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování (pojistná smlouva [číslo] ze dne 17. 9. 2020; Všeobecné pojistné podmínky; sazebník poplatků; záznam z jednání; dodejka; zánik pojištění ze dne 24. 12. 2021; přehled inkasní bilance ze dne 6. 5. 2022; předžalobní upomínka ze dne 22. 4. 2022; poštovní podací arch ze dne 22. 4. 2022) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 17. 9. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Mercedes, typ A190, rz. [anonymizováno]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění 17. 9. 2020, přičemž pojistné období bylo sjednáno jako roční a pojistné za první pojistné období činilo 9 894 Kč. Pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo dne 24. 12. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 17. 9. 2021 do 24. 12. 2021 v částce 2 828 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 22. 4. 2022 předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Rozhodným právem je tak právo české. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 an. zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně hradil. Žalobkyně má tedy v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován, a to částkou 115 Kč, která odpovídá období ode dne 25. 12. 2021 do 16. 6. 2022. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 11. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 828 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.