38 C 262/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím za provedený odtah a parkovné. Dne [datum] žalobkyně provedla technický úkon s vozidlem [registrační značka], který spočíval v odtahu vozidla. Technický úkon byl proveden podle ustanovení § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla. V souvislosti s odtahem žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny za odtah a následné parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením hlavního města Prahy v platném znění. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný do dnešního dne za provedený odtah a parkovné neuhradil ničeho. Celková výše dlužné částky činí 85 850Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Soud zjistil, že žalovaný je občanem Rumunska a má povolen pobyt na území České republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům, protože žalovaný má na území ČR povolen pobyt. 4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy a je oprávněna z pověření hl. m. [obec] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a jejich hlídání (viz zřizovací listina žalobkyně). Žalobkyně dne [datum] provedla technický úkon spočívající v nuceném odtahu vozidla tov. zn. Ford, [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný a to od [datum] O provedeném úkonu byl vyhotoven protokol [číslo]. Žalobkyně si v souladu s nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti Rady hlavního města Prahy ze dne [datum] za provedený technický úkon a parkovné na parkovišti vyúčtovala částku 83 350 Kč (viz protokol o odtahu [číslo]; výpis z registru vozidla; karta vozidla [anonymizováno]). Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po 180. dni po odtahu vozidla (viz nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala oznámení o odstranění vozidla a současně ho vyzvala k převzetí vozidla (viz oznámení o odstranění vozidla včetně dodejky ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k plnění (viz předžalobní výzva ze dne [datum] s dodejkou ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 8. Soud posoudil nárok žalobkyně v souladu s ustanovením § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a s nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti Rady hlavního města Prahy ze dne [datum] (§2 odst. 2) a po prostudování provedených důkazů došel k závěru, že žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení poplatku za provedení technického úkonu provedeného s vozidlem a následného parkovného. Žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se proto v souladu s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného vznikl žalobkyni dle § 1968 a 1970 o. z., nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené je tedy patrné, že žaloba je důvodná, pročež jí soud v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 3 934 Kč sestávající se z částky 600 Kč za 2 paušály po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a soudního poplatku ve výši 3 334 Kč. 10. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.