38 C 553/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 2. 9. 2016 pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem bylo pojištění týkající se vozidla: Mazda, typ [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 2 472 Kč s tím, že jeho výši mohla žalobkyně měnit s ohledem na § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a na stav trhu, přičemž pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla dne 11. 12. 2020 z důvodu náhrady původní pojistné smlouvy novou pojistnou smlouvou. Žalovaná částka tedy představuje dlužné pojistné do okamžiku zániku pojistné smlouvy, tj. za období od 2. 9. 2020 do 11. 12. 2020 Vedle toho žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky kapitalizovaný ode dne následujícího po zániku pojištění tj. od 12. 12. 2020 do 18. 8. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní upomínkou, avšak do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Soud zjistil, že žalovaý je státním občanem Makedonie, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 17. 1. 2022 a žalobkyni dne 3. 1. 2022. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování (pojistná smlouva [číslo] ze dne 2. 9. 2016; Všeobecné pojistné podmínky; sazebník poplatků; záznam z jednání; dodejka ze dne 13. 3. 2019; zánik pojištění ze dne 23. 12. 2020; přehled inkasní bilance ze dne 17. 6. 2021; předžalobní upomínka ze dne 15. 4. 2021) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 2. 9. 2016 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Mazda, typ 323, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění 2. 9. 2016, přičemž pojistné období bylo sjednáno jako půlroční a pojistné za první pojistné období činilo 2 472 Kč. Pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo dne 11. 12. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 2. 9. 2020 do 11. 12. 2020 v částce 1 812 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 15. 4. 2021 předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 an. zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně hradil. Žalobkyně má tedy v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován, a to částkou 102 Kč, která odpovídá období ode dne 12. 12. 2020 do 18. 8. 2021. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 12. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 416 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.