38 C 605/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím a to z titulu smlouvy o poskytnutí zdravotní péče. Žalobkyně uvedla, že žalované poskytla ode dne 17. 12. 2018 do 9. 2. 2019 zdravotní péči. Náklady za toto ošetření byly žalované účtovány fakturou [číslo] splatné dne 9. 4. 2019, v celkové výši 725 133 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla zdravotně pojištěná v rozsahu poskytnuté zdravotní péče, byla povinna tyto náklady uhradit. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Jelikož soudu nebyl znám pobyt žalované, ustanovil žalované usnesením č.j. 38 C 605/2021-43 ze dne 13. 7. 2022 opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. Opatrovník žalované navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout, a to z důvodu procesní opatrnosti, neboť se mu nepodařilo se s žalovanou spojit a ta se tak o své povinnosti nedozvěděla. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaná má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně poskytla žalované dne 23. 1. 2017 zdravotní péči. Žalobkyně dne 8. 2. 2019 vystavila za poskytnutou zdravotní péči fakturu na částku 725 133 Kč, splatnou dne 9. 4. 2019, neboť žalovaná není pojištěna v rámci veřejného zdravotního pojištění (viz ověření platnosti pojištění ke dni 17. 12. 2018 a ke dni 9. 2. 2019). Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci cen poskytnutých zdravotních služeb (viz faktura [číslo] příloha k faktuře [číslo] věstník Ministerstva zdravotnictví ČR ročník 2017 a ročník 2018). Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 27. 5. 2019 k uhrazení žalované částky, a to nejprve upomínkou zaslanou na adresu [adresa], a na adresu [adresa] adresu na Ukrajině (viz upomínky ze dne 27. 5. 2019 s dokladem o odeslání). Dne 25. 11. 2021 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku na výše uvedené adresy a na adresu zaměstnavatele [ulice a číslo], [obec a číslo] (viz předžalobní výzva ze dne 25. 11. 2021 včetně podacích archů). 6. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. jako věrohodné, přičemž dospěl k závěru, že dokazování již nebylo třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči. Jelikož žalovaná nebyla pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla jí poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci cen zdravotní péče uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo]. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku něčeho uhradila, čímž neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tím, že žalovaná na dlužnou částku ničeho nehradila, dostala se do prodlení a žalobkyně má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši a to dnem následujícím po dni splatnosti, tj. ode dne 10. 4. 2019. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze tří paušálů po 300 Kč (předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 10. O třídenní lhůtě ke splnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 16. 9. 2022), náleží mu dle § 7 téže vyhlášky odměna za zastupování žalovaného ve výši 11 220 Kč za jeden úkon, tj. celkem odměna činí 22 440 Kč. Opatrovníku dále náleží částka 600 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (2 x režijní paušál à 300 Kč). S ohledem na skutečnost, že opatrovník je plátcem DPH, přiznal mu soud dále DPH ve výši 21 % z částky 23 040 Kč, tedy 4 838 Kč. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o.s.ř., a opatrovníkovi přiznal částku 27 878 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného, náhrady hotových výdajů a DPH. Tato částka bude opatrovníkovi vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4. 12. V daném případě sice vznikly České republice náklady v podobě odměny ustanoveného opatrovníka, s ohledem na úspěch žalobkyně ve věci však právo na náhradu nákladů státu nevzniklo. 13. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek za žalobu. Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná, vznikla žalované povinnost dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) zaplatit soudní poplatek za žalobu. Sodní poplatek za žalobu s ohledem na předmět řízení ve výši 725 133 Kč činí dle Položky [číslo] bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 36 257 Kč.