38 C 621/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 28. 2. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 3 132 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 1. 3. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 5. 2020. Jelikož žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, nastaly dne 22. 5. 2020 účinky ukončení pojistné smlouvy. Za období od 1. 2. 2020 do 22. 5. 2020 činí dlužné pojistné částku 965,70 Kč. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil ani přes zaslanou upomínku. Žalobkyně proto po žalovaném dále požaduje zaplacení částky 200 Kč připadající na poplatek za odeslání upomínky. Dne 11. 8. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Soud zjistil, že žalovaný je státním občanem Polské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 1. 2. 2022 do vlastních rukou, přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (pojistná smlouva [číslo]; podací arch ze dne; zánik pojištění ze dne 1. 6. 2020; výzva k zaplacení dlužného pojistného ze dne 31. 3. 2020; předžalobní upomínka ze dne 11. 8. 2021) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 28. 2. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Žalovaný se zavázal platit stanovené roční pojistné ve výši 3 132 Kč. Žalovaný však pojistné i přes výzvu řádně a včas nehradil, a proto došlo dne 22. 5. 2020 k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné za období od ode dne 1. 2. 2020 do 22. 5. 2020 v celkové výši 965,70 Kč. Žalobkyně za zaslanou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 200 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 11. 8. 2021 předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pojistná smlouva zanikla dle § 2804 o. z., z důvodu neplacení pojistného. Za zaslanou upomínku žalobkyni vznikl v souladu s pojistnou smlouvou rovněž nárok na částku 200 Kč připadající na poplatek spojený s upomínáním. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného je tento povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené prováděcím předpisem. 10. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, když netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) dle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.