42 C 271/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jakožto nezaplacených televizních poplatků za období od ledna roku 2021 do března roku 2022, tedy za 15 měsíců. Žalovanému tato povinnost vznikla v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích dne 1. 8. 2019, kdy byl jako poplatník přihlášen do příslušné evidence. Žalovaný ve výše uvedeném období televizní poplatky neplatil, a to ani na výzvu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému vznikla ke dni 1. 8. 2019 povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovanému vznikla zároveň povinnost platit televizní poplatek v zákonné výši. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když v období od ledna roku 2021 do března roku 2022 televizní poplatky v předepsané měsíční výši 135 Kč neplatil, nezaplatil tak poplatky za 15 měsíců ve jmenovaném období, a jeho dluh vůči žalobkyni činí celkem 2 025 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku uhradil. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovaný je poplatníkem dle § 3 tohoto zákona a má povinnost v souladu s § 7 televizní poplatek platit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení a žalobkyni vznikl rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 565 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.