42 C 69/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o přepravě – žalovaný se přepravoval dne 1. 12. 2021 na lince 197 bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Podáním ze dne 20. 10. 2022 vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do částky 1 530 Kč, a to z důvodu úhrady uvedené částky žalovaným dne 19. 10. 2022. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věty prvé o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. S ohledem na shora uvedené soud řízení částečně zastavil, neboť žalobkyně vzala svou žalobu zpět a souhlasu žalovaného nebylo třeba, neboť ve věci dosud neproběhlo jednání. Zbývajícím předmětem řízení je částka 114,73 Kč, jež žalobkyně vyčíslila jako kapitalizované úroky ke dni platby. V řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že se žalovaný přepravoval dne 1. 12. 2021 ve 14:45 hodin na lince 197. Žalovaný nezaplatil jízdné 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani na výzvu předžalobní. Opak v řízení netvrdil ani neprokázal. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a žalobkyní byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dle § 3 odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné, a když tak neučinil, vznikla mu dále povinnost zaplatit přirážku k jízdnému. S ohledem na zpětvzetí žalobkyně co do jízdného a přirážky, je žalovaný povinen zaplatit pouze příslušenství pohledávky. To je odůvodněno § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež vzala svůj důvodně podaný návrh v jistině zpět pro chování žalovaného, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.