47 C 32/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., bez nařízení ústního jednání, když bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se v určené lhůtě nevyjádřil a soud proto vycházel z jeho souhlasného stanoviska (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný se dne [datum] přepravoval metrem, linkou [anonymizováno], a dne [datum] metrem, linkou [anonymizováno], v obou případech bez platného jízdního dokladu, což bylo zjištěno při přepravní kontrole.. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jízdného ve výši celkem [částka] (2 x [částka]) a přirážky k jízdnému ve výši celkem [částka] (2 x [částka]). Z předložených listinných dokladů (zápisy o přepravní kontrole z [datum] a [datum] Smluvní přepravní podmínky) soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to ve dnech [datum] a [datum], v obou případech se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (pověřená osoba) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, mimo jiné zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Provedenými listinným důkazy je prokázáno, že žalovaný se v obou případech neprokázal platnou jízdenkou, soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu, včetně zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].