47 C 75/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dle jejího zjištění žalovaná jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neměl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky [částka] jako příspěvku za [anonymizováno] dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, když výše příspěvku činí 65 Kč denně, a částky 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se v určené lhůtě k tomuto postupu nevyjádřil a soud tak předpokládal jeho souhlas (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Na základě provedeného dokazování (výzva k úhradě příspěvku z [datum], upomínky) soud učinil ve věci tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením: Žalovaný byl v uvedeném období provozovatelem výše uvedeného osobního vozidla, které v období uvedeném v žalobě nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. (dále„ zákon“), tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně získala údaje o vozidlu a o tom, že žalovaný je jeho provozovatelem a že v uvedeném období nebylo pojištěno, postupem uvedeným v ustanoveních § 15 odst. 1 – 3 zákona. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno, tento příspěvek činí 65 Kč denně (ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně splnila povinnost vyplývající z ustanovení § 4 odst. 6 zákona odeslat žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku od jednoho roku, kdy se dozvěděla, že žalovaný je provozovatelem předmětného vozidla, výzva pak splňuje požadavky uvedené v ust. § 4 odst. 7 zákona (důvod vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení příspěvku a nákladů, lhůta ke splnění povinnost v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy, poučení o právech a povinnostech adresáta výzvy). Žalovanému byla výzva doručena [datum], splatnost příspěvku nastala dne [datum]. V řízení bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nárok žalobkyně nevznikl, nebo že žalovanou částku zcela či částečně uhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, soud proto žalobě na zaplacení částky [částka] vyhověl, dále byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky 300 Kč, která představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (ustanovení 4 4 odst. 4 zákona). O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.). Úspěšné žalobkyni byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení vzniklých zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč a právním zastoupením. Za právní zastoupení byla přiznána odměna z tarifní hodnoty [částka] dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč, a to za každý ze [anonymizováno] úkonů učiněných do podání návrhu (převzetí zastoupení, výzva k úhradě, sepis žaloby), včetně režijního paušálu [anonymizováno] x 100 Kč dle ust. § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky [částka] ve výši [částka].