ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:55.C.119.2022.1 Datum: 2022-06-29 Předmět: zaplacení 51 630 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění"]
O co šlo: zaplacení 51 630 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o zápůjčce. První smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva č. 1“) byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 26. 1. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 1 835 Kč. Dále se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 13 027 Kč, skládající se z částky ve výši 4 901 Kč - součet kapitalizovaných úroků, 5 340 Kč – odměna za zpracování a doručení a z částky 2 786 Kč – poplatek za administrativní činnost. Poslední splátka byla stanovena na den 26. 7. 2019 Celkem žalovaný uhradil na smlouvu č. 1 - částku ve výši 2 000 Kč. Druhá smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva č. 2“) byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 19. 10. 2017, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 4 070 Kč. Dále se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 47 664 Kč, skládající se z částky ve výši 16 479 Kč - součet kapitalizovaných úroků, 12 600 Kč – odměna za zpracování a doručení a z částky 18 585 Kč – poplatek za administrativní činnost. Poslední splátka byla stanovena na den 19. 10. 2019 Celkem žalovaný uhradil na smlouvu č. 2 - částku ve výši 16 370 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnuté finanční prostředky řádně a včas. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně nicméně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky jistiny (představující bezdůvodné obohacení na straně žalované) a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.
4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dne 26. 1. 2018 a dne 19. 10. 2017 dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč (smlouva č. 1) a částku ve výši 50 000 Kč (smlouva č. 2), a to ve všech případech v hotovosti při podpisu dané smlouvy. Ve smlouvě č. 1 si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 1 835 Kč a zároveň uhradí částku ve výši 13 027 Kč představující poplatky. Ve smlouvě č. 2 si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 4 070 Kč a zároveň uhradí částku ve výši 47 664 Kč představující poplatky. (Zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 1. 2018 a ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 10. 2017).
7. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Na pohledávku ze smlouvy č. 1 uhradil celkem částku ve výši 2 000 Kč a na pohledávku ze smlouvy č. 2 uhradil celkem částku ve výši 16 370 Kč (Zjištěno z tabulky umoření).
8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a z podacího lístku).
9. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. (Zjištěno z tabulek umoření).
10. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. (Zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku).
11. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné.
12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky, jejichž převzetí žalovaný potvrdil podpisem daných smluv. Žalovaný se zavázal tyto částky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávky byly smlouvou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.
14. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, které soud kvalifikuje jako smlouvy o zápůjčce podle § 2390 an. o. z. Žalovaný byl povinen v souladu se smlouvami zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční částky spolu s příslušenstvím. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nesplácel řádně a včas. S ohledem na uvedené, soud považoval uzavření smluv za platné. Soud tedy učinil závěr, že žalovanému vznikla povinnost celý dluh uhradit.
21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Soud přiznal žalobkyni částku v takové výši, kterou požaduje v návrhu na vydání EPR, tj. ve výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované spolu s příslušenstvím.
22. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 214,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 582 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 630 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč.
24. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil pod
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.