55 C 179/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] a.s., [IČO], s žalovaným dne 15. 9. 2017 uzavřela smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby v rámci členství v programu„ [anonymizováno]“ (dále jen„ smlouva“). Poskytování služeb mělo spočívat v předání zařízení žalovanému za účelem jeho dočasného užívání. Žalovaný se zavázal platit členský poplatek, přičemž k platnosti smlouvy došlo okamžikem zaplacení prvního členského poplatku. K účinnosti smlouvy mělo dojít okamžikem převzetí zařízení. Pro případ nevrácení byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit cenu zařízení. Žalovaný však řádně a včas nezaplatil členský poplatek splatný dne 25. 7. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dlužnou pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 6. Podle podmínek programu„ [anonymizováno]“ dochází k platnosti smlouvy okamžikem zaplacení prvního členského poplatku. Na základě smlouvy se pak člen zavazuje platit pravidelný měsíční členský poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak na základě smlouvy zavazuje poskytovat členovi k užívání zařízení. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poté, co ten zaplatil členský poplatek za členství v programu„ [anonymizováno]“ předala zařízení Mobilní telefon [anonymizováno] [právnická osoba] 32 GB vesmírně šedý. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] ze dne 15. 7. 2018 členský poplatek ve výši 749 Kč splatný dne 25. 7. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. (Zjištěno z faktury [číslo] předžalobní upomínky ze dne 17. 8. 2020, faktury [číslo] předávací protokol č. [anonymizováno]). 7. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž provedl všechny důkazy žalobkyní označené, žalovaný nenavrhl ani nepředložil důkazy žádné. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. Nic takového v řízení netvrdil ani žalovaný. Proto soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 11. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela inominátní smlouvu (smlouva o členství) podle § 1724 a násl. a § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). K platnému uzavření smlouvy došlo okamžikem zaplacení prvního členského poplatku. Na základě smlouvy právní předchůdkyně předala žalovanému k užívání zařízení Mobilní telefon i [právnická osoba] 32 GB vesmírně šedý, za něž se žalovaný zavázal platit pravidelný měsíční členský poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala členský poplatek ve výši 749 Kč splatný dne 25. 7. 2018. Žalovaný svoji neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti, že by na tyto částky něčeho zaplatil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Tím, že žalovaný členský poplatek nezaplatil ve lhůtě splatnosti, dostal se ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 341 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.