55 C 405/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 13. 2. 2020 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru“). Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3 094 Kč. Dále se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky hradit úrok ve výši 13,90 % p. a. První splátka byla splatná dne 18. 3. 2020 a každá další splátka byla splatná vždy k 18. dni v měsíci. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 24. 6. 2020 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 5. 10. 2021 (doručeným soudu 6. 10. 2021), které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku (spotřebitelský úvěr), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. K tomuto žalobkyně doložila protokol o ověření úvěruschopnosti klienta. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 28. 12. 2021, č. j. 55 C 405/2021-60, opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátku, se sídlem [adresa]. 4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 5. Soud ve věci na den 25. 1. 2022 nařídil jednání, ke kterému se dostavil právní zástupce žalobkyně a opatrovnice žalovaného. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že ji právní předchůdkyně žalobkyně posoudila řádně, přičemž z provedeného dokazování, jsou naprosto jasně zřejmé příjmy a výdaje žalovaného včetně jeho úvěrového zatížení a schopnosti splácet. Žalobkyně byla v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena, že nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dále byla poučena o neúplné apelaci a o koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř. S ohledem na uvedené žalobkyně požádala o prodloužení lhůty k doplnění důkazů. Soud žalobkyni vyhověl a poskytl jí lhůtu k doplnění dokazování do 22. 2. 2022. Jednání bylo odročeno na den 24. 2. 2022. Žalobkyně však ani v dodatečné lhůtě dokazování nedoplnila. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 13. 2. 2020 smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Ve smlouvě si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3 169 Kč (75 Kč z 3 169 Kč představuje pojištění) spolu s úrokem ve výši 13,90 % ročně. V případě řádného nesplácení úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty a poplatů. (Zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 13. 2. 2020 a z produktových obchodních podmínek). 8. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě jeho výpisu z osobního účtu a z prohlášení žalovaného, který uvedl příjmy ve výši 25 000 Kč, ale po interním zhodnocení - právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z příjmů žalovaného ve výši 20 447 Kč měsíčně a z výdajů v celkové výši 10 000 Kč měsíčně (5 450 Kč na bydlení, 3 550 Kč na živobytí a 1 000 Kč na ostatní výdaje). (Zjištěno z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). 9. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. 10. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2021 a podacího lístku a ze smlouvy o postoupení pohledávek.). 11. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. (Zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku). 12. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 13. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky, jejichž převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 15. Protože předmětem řízení je, jak už soud uvedl výše, nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 16. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 20. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 21. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 22. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne