55 C 6/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 10. 2021 domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní konkludentní smlouvu o přepravě osob, kdy žalovaný neuhradil jízdné ve výši 30 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za jednu jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku [anonymizováno] žalobkyně, k níž došlo dne 5. 8. 2021 v 6:55 hod. na lince [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Na tuto upomínku žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku do dnešního dne žalobkyni nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. V této věci jde o řízení c cizím prvkem – žalovaný má mongolské státní občanství a má povolen pobyt na území České republiky, pravomoc věc projednat a rozhodnout českým soudům je dána na základě čl. 37 odst. 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech. 3. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Žalovaný se přepravoval dne 5. 8. 2021 v 6:55 hod. na lince [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], jež je součástí sítě [anonymizováno] provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten okamžik s žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Podle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné 30 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, přičemž podle čl. 36 odst. 1 je rozhodným právem právo české. 9. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb., Přepravní řád. Žalovaný s žalobkyní v daném případě uzavřel nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. o. z., čímž mu vznikla povinnost podle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, čímž se dne následujícího, tedy 6. 8. 2021, ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil a ani se jinak nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 530 Kč, podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). 10. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.