60 C 119/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytovat služby v rámci členství v programu [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“). Poskytování služeb mělo spočívat v předání zařízení žalovanému za účelem jeho dočasného užívání bez nároku jeho následný odkup. Žalovaný se zavázal platit členský poplatek, přičemž k platnosti Smlouvy došlo okamžikem zaplacení prvního členského poplatku. K účinnosti Smlouvy mělo dojít okamžikem převzetí zařízení. Pro případ nevrácení byl žalovaný povinen právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit cenu zařízení. Žalovaný dne 16. 3. 2018 převzal zařízení Mobilní telefon iPhone 8 64 GB Vesmírně šedý. Žalovaný řádně a včas nezaplatil členské poplatky splatné dne 24. 7. 2020, 24. 8. 202 a 24. 9. 2020. Právní předchůdce žalobkyně postoupil dlužnou pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 7. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má slovenské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Soud aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 23. 5. 2022. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Po provedeném dokazování (smluvní podmínky programu; předávací protokol k zařízení; faktura [číslo]; faktura [číslo]; faktura [číslo]; faktura [číslo]; poštovní podací arch; smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy; potvrzení o úplatě za postoupení pohledávky; oznámení o postoupení pohledávky; předžalobní upomínka; přehled plateb; výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Dle podmínek programu„ [anonymizována čtyři slova]“ dochází k platnosti Smlouvy okamžikem zaplacení prvního členského poplatku. Na základě Smlouvy se pak člen zavazuje platit pravidelný měsíční členský poplatek. Právní předchůdce žalobkyně se pak na základě Smlouvy zavazuje poskytovat členovi k užívání zařízení iPhone, a to na dobu maximálně 3 let. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poté, co ten zaplatil členský poplatek za členství v programu„ [anonymizována čtyři slova]“ předal dne 16. 3. 2018 zařízení Mobilní telefon iPhone 8 64 GB Vesmírně šedý, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 14. 7. 2020 členský poplatek ve výši 1 090 Kč splatný dne 24. 7. 2020, fakturou [číslo] ze dne 14. 8. 2020 členský poplatek ve výši 1 090 Kč splatný dne 24. 8. 2020 a fakturou [číslo] ze dne 14. 9. 2020 členský poplatek ve výši 1 090 Kč splatný dne 24. 9. 2020. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 6. 11. 2020 úhradu za nevrácení přístroje ve výši 9 235 Kč splatný dne 16. 11. 2020. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 7. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 29. 11. 2021 předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 10. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli konkludentně inominátní smlouvu (smlouva o členství) podle § 1724 a násl. a § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). K platnému uzavření Smlouvy došlo okamžikem zaplacení prvního členského poplatku. Na základě Smlouvy právní předchůdkyně předala žalovanému k užívání zařízení Mobilní telefon iPhone 8 64 GB Vesmírně šedý, za něž se žalovaný zavázal platit pravidelný měsíční členský poplatek ve výši 1 090 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtoval členský poplatek ve výši 1 090 Kč splatný dne 24. 7. 2020, ve výši 1 090 Kč splatný dne 24. 8. 2020 a ve výši 1 090 Kč splatný dne 24. 9. 2020. Žalovaný svoji neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti, že by na tyto částky něčeho zaplatil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Tím, že žalovaný členské poplatky nezaplatil ve lhůtách splatnosti, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn od uzavřené smlouvy odstoupit a ukončit žalovanému členství v programu a požadovat vrácení poskytnutého mobilního telefonu. Žalovaný ani přes výzvu poskytnuté mobilní zařízení právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně proto vystavil fakturu [číslo] ze dne 6. 11. 2020 na úhradu částky ve výši 9 235 Kč splatnou dne 16. 11. 2020. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně řádně a včas nezaplatil, dostal se ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Současně žalobkyně vydala za mimosoudní vymáhání pohledávky částku 217 Kč. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni jak jistinu, tak požadované příslušenství. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 300 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. 13. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.