7 C 81/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 849 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 14 000 Kč. K vyplacení došlo dne [datum], tedy v den podpisu smlouvy, v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 týdenních splátkách po 428 Kč, celkem 25 649 Kč. Částka 11 649 Kč je tvořena kapitalizovaným úrokem za půjčené finanční prostředky po dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč (úroková sazba 29%), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 693 Kč. Před poskytnutím posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední řádná splátka byla zaplacena [datum]. Ke dni zesplatnění činila jistina částku 12 230,27 Kč a dlužný poplatek částku 9 618,73 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného se neuhrazená jistina ve výši 12 230,27 Kč i nadále úročí úrokem ve výši 29% ročně od [datum]. Přičemž dle čl. 6 smlouvy měl právní předchůdce nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z jistiny. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, včetně příslušenství, byla smlouvou ze dne [datum] postoupena s účinností od [datum] žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný na předmětný dluh již ničeho neuhradil, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky 21 849 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 12 230,27Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 618,73 Kč, kapitalizovaného úroku od [datum] do [datum] ve výši 29% ročně z částky 12 230,27 Kč, tedy 630,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12 230,27 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10% ročně tj. 1 586,54 Kč, úroku ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 12 230,27Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 12 230,27Kč od [datum] do zaplacení. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to zejména na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, který byl dotazován na majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti dokladům. Majetkovou situaci v tomto konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu, ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení, kdy došla k závěru, že měsíční příjem žalovaného činí 35 933 Kč, a proto shledala jeho schopnost splácet požadovanou zápůjčku dostatečnou. Jelikož jde o nižší zápůjčku s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení, nelze po poskytovateli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a na jednání se nedostavil. 3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: 4. Dne [datum] vyplnil a podepsal žalovaný zákaznickou kartu, ve které uvedl, že žádá o půjčku 10 000 Kč, kterou by splatil ve dvanácti měsíčních splátkách. Dále uvedl, že bydlí formou spolubydlení, že má partnerku a má dvě vyživovací povinnosti. Pracuje na plný pracovní úvazek jako sypač. Toto je jeho jediný zdroj příjmu, který činí 10 933 Kč. Další čisté příjmy domácnosti činí 25 000 Kč, tedy celkem 35 933 Kč. Běžné měsíční výdaje činí 6 000 Kč a 1 100 Kč na splátkách jiných zápůjček (prokázáno zákaznickou kartou – žádost o spotřebitelský úvěr). Stejného dne [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu v hotovosti vyplatila částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s částkou 9 849 Kč představující jednak úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a částku 1693 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 428 Kč, poslední splátka činí pouze 397 Kč. Do splátek bylo zahrnuto rovněž povinné pojištění ve výši 1 800 Kč (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce – [anonymizováno] v hotovosti č. smlouvy [číslo]). V době podpisu smlouvy žalovaný pracoval u [právnická osoba] [anonymizováno] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a dohody o její změně na pozici provozní dělník. Jeho základní mzdový tarif činil 14 700 Kč (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne [datum] dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a mzdového výměru [účinnost]). V červenci 2019 byla na účtu [jméno] [příjmení] zaznamenána příchozí platba od úřadu práce, představující příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek za měsíc 6/19 ve výši 6 611 Kč, a mzda od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve výši 11 881 Kč, veškeré příchozí prostředky žalovaný či majitelka účtu v zásadě obrem z účtu vybrali. V období od [datum] do [datum] byla na účet žalovanému vyplacena mzda ve výši 10 052 Kč (zjištěno z výpisu z účtu [bankovní účet] vedeného u [banka] [anonymizováno] na majitele [jméno] [příjmení] a z části výpisu z téhož účtu za srpen 2019). Dne [datum] uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně částku 2 000 Kč (zjištěno z tabulky umoření). Dne [datum] uzavřely [právnická osoba] a [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni převedena celá pohledávka včetně příslušenství ze smlouvy [číslo] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy seznamu smluv). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem odeslaným dne [datum] (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné pohledávky nejpozději do [datum] (zjištěno z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 5. Soud posoudil výše uvedený skutkový stav po právní stránce následovně: 6. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce, dle § 2390 a násl. o. z. a dle § 2 odst. 1 z. s. ú., kdy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto splatit v 60 týdenních splátkách po 428 Kč, přičemž poslední splátka činí pouze 397 Kč. 7. Smlouva se ukázala jako absolutně neplatná, jelikož v rámci jejího uzavření došlo k porušení § 86 z. s. ú., kdy nedošlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti spotřebitele před poskytnutím smlouvy. 8. V souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, kdy nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú., což bylo ostatně potvrzeno i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který uvedl, že„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“. 9. K výše uvedenému závěru se později přiklonil i Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ve kterém uvedl, že soud je povinen zkoumat schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit z úřední povinnosti. Výše uvedené závěry českých soudů jsou ostatně v souladu i s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C – 679/18, ve věci OPR- Finance s.r.o. proti GK, kde je uvedeno, že„ S ohledem na všechny předchozí úvahy je třeba na předběžné otázky odpovědět tak, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne