10 C 55/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by soud vyslovil, že žalobkyně je do doby vypořádání společného jmění účastníků oprávněna bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] užívat, brát z ní užitky, udržovat jí a hospodařit s ní. Uvedla k tomu, že s žalovaným dne [datum] uzavřela manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ke dni [datum], přičemž doposud nedošlo k vypořádání společného jmění manželů, ve věci je u [název soudu] vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Ve společném jmění manželů se přitom nachází rodinný dům na adrese [adresa] [číslo], nacházející se na adrese [adresa]. V rodinném domě bydlí žalovaný, bytová jednotka není od začátku roku 2021 nikým využívána a žalobkyně bydlí v nájemním bytě. Žalovaný žalobkyni nechce umožnit užívání bytové jednotky. Vzhledem ke složitosti řízení o vypořádání společného jmění manželů se proto žalobkyně domáhá rozhodnutí, kterým by soud svěřil správu bytové jednotky žalobkyni, a to do doby vypořádání společného jmění manželů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Na nařízené ústní jednání konané dne [datum] se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno dne [datum]. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 4. Dne [datum] zdejší soud rozvedl manželství žalobkyně a žalovaného rozsudkem č. j. [číslo jednací] (rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 5. Žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění bytovou jednotku [číslo] zapsanou na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] (výpisem z katastru nemovitostí, [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo]). 6. Žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění parcely p. [číslo] jehož součástí je stavba – garáž s [adresa], a stavba – rodinný dům s [adresa], stojící na parcele [číslo], [číslo] a [číslo], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½ na parcele p. [číslo] spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½ na parcele p. [číslo] vše zapsáno na listech vlastnictví [číslo] [číslo] pro [katastrální uzemí] (výpisy z katastru nemovitostí, [katastrální uzemí], listy vlastnictví [číslo] [číslo]). 7. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, prostřednictvím které ho žádala o svěření správy výše uvedené bytové jednotky, a to s odůvodněním, že žalovaný k bydlení může užívat a užívá výše uvedený rodinný dům (předžalobní upomínkou ze dne [datum]). 8. Žalovaný na předžalobní upomínku reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že užívání bytu pro bývalou manželku nehodlá řešit do ukončení soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů (dopisem žalovaného adresovaným právnímu zástupci žalobkyně, datovaným dne [datum]). 9. Žalobkyně při své účastnické výpovědi uvedla, že rodinný dům v [část obce] od rozvodu užívá žalovaný a bytová jednotka v [část obce] byla do konce roku 2019 pronajímána. Žalovaný dal poté nájemci výpověď a počátkem roku 2020 se byt rozhodl prodat bez jejího souhlasu. Dále uvedla, že ho v květnu 2021 telefonicky kontaktovala s prosbou, zda by v bytě mohla bydlet, žalovaný nejprve souhlasil, ale klíče jí nepředal. V bytě nikdy nebydleli, byl od počátku pronajímán, přičemž žalobkyně od něj nikdy neměla klíče. Žalovaný klíče má a žalobkyni nikdy nevysvětlil, proč jí je odmítá předat. 10. Soud účastnickou výpověď žalobkyně hodnotil jako plně věrohodnou, neboť žalobkyně vypovídala spontánně a přesvědčivě a její výpověď plně odpovídá rovněž obsahu předložených listinných důkazů. 11. Z provedeného důkazu dopisu doručeného zástupci žalobkyně dne [datum] soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci žádnou relevantní skutečnost. 12. Další navržené důkazy (svědeckou výpovědí [jméno] [celé jméno žalobkyně], dcery účastníků, a obsahem spisu vedeného u zdejšího soudu ve věci vypořádání společného jmění manželů) soud pro nadbytečnost neprováděl. 13. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně: 14. Dle § 713 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. 15. Dle § 728 o. z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno. 16. Dle § 736 o. z., věty druhé, dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou bývalí manželé a jejich společné jmění manželů nebylo doposud vypořádáno. Účastníci mají ve společném jmění manželů mimo jiné i bytovou jednotku a rodinný dům, přičemž rodinný dům používá k uspokojení svých bytových potřeb žalovaný. Bytová jednotka byla v minulosti pronajímána, po dobu více než dvou let však pronajímána není a není ani nijak využívána. Ačkoliv bytová jednotka je stále v nevypořádaném společném jmění bývalých manželů, žalovaný bývalý manžel brání žalobkyni v jejím užívání tím, že jí odmítá byt zpřístupnit, respektive jí předat klíče od bytu. Žalobkyně je proto nucena své bytové potřeby uspokojovat spolubydlením s dcerou. Žalovaný (bývalý manžel) proto při správě zaniklého a nevypořádaného společného jmění postupuje způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně (manželky), neboť vzniklý stav zjevně odporuje shora citovanému ustanovení § 713 o. z. a mezi manžely způsobuje nedůvodnou nerovnost. Svěřením bytové jednotky do správy žalobkyně dojde k narovnání tohoto stavu a umožní žalobkyni uspokojení jejích bytových potřeb, ať už přímo tím, že v bytové jednotce bude bydlet, nebo tím, že ji bude pronajímat a z utrženého nájemného si hradit jiné bydlení. Žaloba je z uvedených důvodů důvodná, soud jí v plném rozsahu vyhověl a určil, že bytovou jednotku bude nadále spravovat žalobkyně, 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.