11 C 125/2023-86 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 82 650,63 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 7. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které, žalobkyně žalované poskytla neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná byla oprávněna průběžně čerpat úvěrový rámec za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 12 % p.a. a související poplatky. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr opakovaně ve vztahu k částce, kterou splatila do sjednané výše úvěrového limitu. Splácení probíhá připsáním dlužné částky na účet žalované, případně prostřednictvím sjednaného inkasa. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, na výzvy žalobkyně nereagovala. Žalobkyně proto přistoupila ke zesplatnění úvěru ke dni 12. 7. 2022 ve výši 87 980,11 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru činila dlužná částka na jistině 82 650,63 Kč, a na kapitalizovaném smluvním úroku za období od 7. 5. 2019 do 11. 7. 2022 částkou ve výši 5 329,48 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované nadále zaplacení částky 82 650,63 Kč, a dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 143,48 Kč za období od 7. 2. 2019 do 21. 2. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 865,51 Kč za období od 7. 5. 2019 do 21. 2. 2023, úroku ve výši 12 % ročně z částky 82 650,63 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z částky 82 650,63 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Žalobkyně na výzvu soudu k označení a prokázání tvrzení, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr ve svém podání ze dne 6. 6. 2023 uvedla, že informace v zákaznické kartě získala přímo od žalované, přičemž majetkovou situaci žalované zjišťovala prostřednictvím lustrace v insolvenčním rejstříku, dále výpisem z rejstříku CBCB. V rámci lustrace bylo zjištěno, že žalovaná již měla uzavřený kontokorentní úvěr u žalobkyně s limitem 30 000 Kč, kde měla splátku 2 500 Kč a dále službu MC s orientační splátkou 500 Kč. Orientační splátka projednávaného úvěru byla stanovena na částku 4 000 Kč, přičemž ale samotná splátka závisí na samotném čerpání úvěru ze strany žalované. Žalobkyně zkoumala příjmy žalované rovněž na základě její předchozí žádosti o poskytnutí úvěru, ve které žalovaná uvedla příjem ve výši 15 947 Kč měsíčně. Žalovaná byla prověřena prostřednictvím interní evidence klientů. Při stanovené životních výdajů žalované žalobkyně vycházela z dat uvedených žalovanou a dále podle svých interních ekonomických modelů a statistických datech, které stanovila na částku 6 291 Kč. Celkové splátkové zatížení žalované činilo 6 500 Kč, po odečtení všech splátek žalovaná disponovala částkou 9 447 Kč měsíčně k pokrytí svých životních výdajů. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 14. 12. 2023, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání k odročenému jednání doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 4. 12. 2023. Zástupce žalobkyně při jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Tomuto návrhu soud nevyhověl a věc projednal v nepřítomnosti žalované. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 20. 5. 2013 smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty (zjištěno ze smlouvy o kreditní kartě a kartovém účtu ze dne 20. 5. 2013, žádost o zřízení kartového účtu a karty ze dne 20. 5. 2013, standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 5. 2013, výpis z kartového účtu za období od 10. 6. 2013 do srpna 2013 a podklady pro soudní řízení). Žalobkyně s žalovanou následně dne 30. 9. 2014 uzavřela dohodu o změně smlouvy týkající se umožnění čerpání úvěru v hotovosti bez sledování účelu (zjištěno z dohody ke smlouvy ze dne 30. 9. 2014, žádost o změnu kartového účtu a karty ze dne 14. 4. 2014). Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 5. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] – kreditní karty pro soukromou klientelu, na základě, které žalobkyně žalované poskytla čerpání úvěrového rámce do výši 80 000 Kč. Žalovaná se nadále zavázala úvěrový limit čerpat prostřednictvím kreditní karty. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10 Kč ke dni splatnosti na každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru. S ohledem na způsob stanovení úroku pevnou částkou se roční úroková sazba pohybovala v rozmezí 12% do 24%. V případě zesplatnění pohledávek z úvěru se uplatnila úroková sazba ve výši 12% p.a. RPSN bylo sjednáno ve výši 33,73 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru, kreditní karty pro soukromou klientelu ze dne 7. 5. 2019, žádost o změnu kartového účtu ze dne 7. 5. 2019, ceník pro soukromou klientelu účinný od 13. 4. 2019, všeobecné obchodní podmínky [obec] spořitelny – soukromá klientela). Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala příjmy a výdaje žalované. Žalovaná uvedla výši svého příjmu ve výši 15 947 Kč. Mezi finanční závazky žalované byl uveden uzavřený kontokorentní úvěr u žalobkyně s limitem 30 000 Kč, na kterém žalovaná splácela měsíčně částku 2 500 Kč a dále službu MC s orientační splátkou 500 Kč. Při stanovení životních výdajů žalované žalobkyně vycházela z dat uvedených žalovanou a dále z interních ekonomických modelů a statistických dat, přičemž výdajovou hladinu žalované stanovila částkou 6 291 Kč (zjištěno z informace CCB, RDB Limits). Žalovaná na poskytnutý úvěr, čerpaný ode dne 7. 5. 2019 nehradila pravidelné splátky a dostala se do prodlení se splátkami úvěru za měsíc duben 2019 až červenec 2019 (zjištěno z výpisu z kartového účtu za období od 11. 4. 2019 do 10. 7. 2019). Výzvou ze dne 6. 6. 2022 žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru a úvěr zesplatnila, přičemž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 10. 7. 2022, neboť se žalovaná ocitla ke dni 6. 6. 2022 v prodlení s úhradou splátek úvěru (zjištěno z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpověď ze smlouvy ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího archu ze dne 9. 6. 2022 a dodejky). Dopisem ze dne 12. 7. 2022 a 21. 2. 2023 byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě celého dluhu (zjištěno z výzvy ze dne 12. 7. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2023 včetně podacího archu ze dne 21. 2. 2023). 7. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o revolvingovém úvěru podle § 2395 o. z. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr splácet. Žalované byl poskytnut úvěrový rámec do výše 80 000 Kč, který měla průběžně hradit a nepřečerpat. Jelikož žalovaná povolený debetní rámec přečerpala a průběžně nesplácela, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované částky včetně smluvního úroku z úvěru. Žalobkyně požaduje dále placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 263 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 307 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 650,63 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, účast na jednání ve dne 17. 10. 2023 a dne 14. 12. 2023, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 600 Kč ve výši 4 956 Kč. Soud v rámci