15 C 181/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou k zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 393 Kč s příslušenstvím, a to jako regresu toho, co hradila za svou pojištěnku, [jméno] [příjmení], v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním žalovaného, které vedlo k újmě na zdraví jmenované pojištěnky žalobkyně. Žalobkyně uhradila v souvislosti s protiprávním jednáním poškozeného poskytovatelům zdravotních služeb za zdravotní výkony a přepravu poškozené náklady v celkové výši 16 393 Kč, které nyní regresem uplatňuje po žalovaném. Žalovaný byl trestním příkazem uznán vinným z těžkého ublížení na zdraví a pravomocně odsouzen za výše uvedené protiprávní jednání vůči [jméno] [příjmení]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], přičemž mu ponechala lhůtu k plnění v délce 30 dní, přesto žalovaný k výzvě ničeho neuhradil. Ani k pozdější předžalobní výzvě ze dne [datum] žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, ničeho nesporoval ani netvrdil, tím spíše nenavrhl žádné důkazy. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, jak plyne z č.l.27 spisu a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu (usnesení na č.l. 21 spisu), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). <b>4. Soud ze všech listin založených žalobkyní, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má je za pravé a věrohodné, jakož i dostatečné ke zjištění skutkového stavu, zjistil následující skutečnosti:</b> 5. [jméno] [příjmení], roč. [rok], je pojištěnkou žalobkyně a měla s ní v rozhodné době uzavřený pojistný vztah (prokázáno Dokladem o pojistném vztahu pojištěnky [jméno] [příjmení] k žalobkyni). 6. Žalovaný dne [datum] okolo 16:32 hod v [obec a číslo] při své jízdě na jízdním kole ve směru od Palackého mostu k Železničnímu mostu, po náplavce Rašínova nábřeží, narazil do jdoucí pojištěnky žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] a způsobil jí zranění, se kterým byla převezena do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] k ošetření, bez nutnosti následné hospitalizace Trestním příkazem vydaným Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 24. 3. 2021, č.j. 4 T 27/2021-68 byl žalovaný za toto jednání vůči [jméno] [příjmení], které soud posoudil jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, uznán vinným podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku Trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný byl pravomocně odsouzen za výše uvedené jednání vůči [jméno] [příjmení] (prokázáno hlášením dopravní nehody PČR ze dne 23.9.2020, č.j. KRPA-12178/DN-2020-208, trestním příkazem vydaným Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 24. 3. 2021, č.j. 4 T 27/2021-68). 7. Žalobkyně v příčinné souvislosti s výše uvedeným jednáním žalovaného uhradila poskytovatelům zdravotních služeb, konkrétně Zdravotnické záchranné službě hlavního města Prahy a Všeobecné fakultní nemocnici v [obec] celkové náklady na přepravu a zdravotní výkony v celkové výši 16 393 Kč (prokázáno doklady o nákladech na hrazené služby s rozpisem jednotlivých položek, bankovními výpisy a fakturami, posudkem revizní lékařky žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). 8. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], kdy adresát nebyl zastižen a zásilka mu byla ponechána na poště [datum] k vyzvednutí, přičemž žalobkyně mu poskytla lhůtu k úhradě v délce 30 dní, přesto žalovaný k výzvě ničeho neuhradil. Ani k pozdější předžalobní výzvě ze dne [datum] žalovaný ničeho neuhradil, přičemž zásilka byla ponechána na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný však ničeho neuhradil, ani žalobkyni nekontaktoval ohledně případné úhrady (prokázáno výzvou k zaplacení nákladů na hrazené služby ze dne [datum] včetně vrácené obálky, předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně vrácené obálky, negativním tvrzením žalobkyně o neuhrazení dlužné částky, které žalovaný nevyvrátil). <b>9. Soud z předložených listin dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 10. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 48/1997 Sb.“) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 11. Žalobkyně v důsledku zaviněného protiprávního chování žalovaného vůči pojištěnce [jméno] [příjmení] vynaložila náklady na hrazené služby poskytnuté [jméno] [příjmení], přičemž na jejich náhradu má vůči žalovanému právo dle shora citovaného ustanovení a uplatnila je tak regresem vůči žalovanému. 12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti nákladů jako prvého dne prodlení žalovaného, přičemž k dobrovolnému splnění poskytla žalobkyně žalovanému dostatečnou lhůtu, tento přesto ničeho neuhradil, a to ani k prvé výzvě, ani k předžalobní upomínce. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Žalovaný na svou obranu ničeho netvrdil, nic nesporoval, tím spíše ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, tedy nevyvrátil žalobní tvrzení o neuhrazené dlužné částce, kde se důkazní břemeno ohledně případné úhrady přenáší na žalovaného. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalobkyně vyslovila souhlas a žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast u jednání. 15. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká a mohla by být de facto likvidační pro celou řadu subjektů, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a nepřiměřenou (§ 160 o. s. ř.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění). Pariční lhůtu soud určil opětovně ve měsíční délce, a to z důvodů podrobně popsaných v odst. 15 odůvodnění tohoto rozsudku.