18 C 96/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhal, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem 8. 12. 2016, po žalované, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu nesplaceného úvěru, předtím poskytnutého žalované za účelem zakoupení motorového vozidla. 2. Žalovaná se však k žalobě nikterak nevyjádřila a zůstala zcela nečinnou, s tím, že, po podání žaloby, jí bylo povoleno oddlužení. 3. Podepsaný soud v dané věci nařídil jednání, které se konalo dne 29. 6. 2023, ale, k němuž se nedostavila nejenže žalovaná, nýbrž ani právní zástupce žalobce, ač byli oba řádně a včas obesláni, a to s velmi dostatečným časovým předstihem, když zástupci žalobce bylo předvolání k uvedenému ústnímu jednání doručeno, do jeho datové schránky, dnem 31. 5. 2023 a žalované pak bylo toto předvolání doručeno dnem 8. 6. 2023, a to rovněž do datové schránky. 4. Soud tedy, nakonec, tuto věc projednal dle § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud provedl dokazování listinami, které byly založeny do spisu ze strany žalobce, což byla Smlouva o úvěru – [číslo], dále Všeobecné obchodní podmínky – verze [číslo], jakož i Výzva k zaplacení dluhu, spolu s Poštovním podacím archem a s dodejkou, s tím, že, dále, soud konstatuje, že, pokud se jedná o takto vzniklou procesní situaci, tak soud ovšem zjistil, z veřejně přístupné části insolvenčního rejstříku, a to na základě usnesení Městského soudu v Praze, které bylo vydáno pod č. j. [spisová značka] – [anonymizováno] - [anonymizováno], jež tedy bylo vydáno dnem 4. 10. 2022, že došlo ke splnění oddlužení žalované, jakožto dlužníka v insolvenčním řízení, tedy [celé jméno žalované], datum narození 24. 7. 1945, s tím, že, v rámci takto splněného oddlužení, byl dlužník, čili žalovaná, osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, a dále byla žalovaná též osvobozena i od pohledávek nebo od povinnosti platit pohledávky, k nimž se v insolvenčním řízení, vedeném na její majetek, nepřihlíželo, a také se jedná o takové pohledávky těch věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení vůbec ani nepřihlásili, a to ve lhůtě, určené soudem, v rozhodnutí o úpadku, a tedy do dne 21. 11. 2016, ač tak učinit měli, když takové osvobození se vztahuje i na ručitele a též i na takové osoby, které měly, vůči dlužníkovi, čili vůči žalované, pro tyto pohledávky právo postihu. 6. S ohledem na tuto skutečnost a též i vzhledem k další listině, kterou soud k důkazu provedl, což byl Záznam, s hlavičkou Městského soudu v Praze, ze dne 31. 5. 2023, dle něhož je insolvenční řízení, vedené ve věci dlužníka - [celé jméno žalované], které tedy bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka], nyní již pravomocně skončeno, takže rejstříkový zápis se uzavírá a spis se předává na spisovnu, a to právě ke dni 31. 5. 2023, a z čehož tedy vyplývá, že žalovaná již nemá povinnost hradit dotyčné částky, jež jsou uplatněny, v rámci tohoto řízení, a celkem tedy ve výši 117 636,68 Kč, s příslušenstvím, vůči žalobci, neboť od všech svých povinností byla žalovaná vlastně již osvobozena. 7. Soud tedy konstatuje, že ač tedy provedl dokazování jednak onou Smlouvou o úvěru [číslo] dále rovněž i Všeobecnými obchodními podmínkami – verze [číslo], jakož i Výzvou k zaplacení, spolu s Poštovním podacím archem a též i s dodejkou, s tím, že, tedy, pokud se jedná o skutečnosti, v žalobním návrhu tvrzené, tak je tedy nepochybné, že žalobce uzavřel, se žalovanou, dnem 16. 5. 2013, onu Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalobcem poskytnut žalované úvěr ve výši 150 000 Kč, když žalovaná se tedy, v dotyčné Smlouvě, zavázala k zaplacení celkem 48 splátek, po částce 5 872 Kč, splatných vždy k 16. dni každého měsíce, nicméně, ke dni 30. 10. 2014, však došlo, ze strany žalobce, k odstoupení od předmětné úvěrové Smlouvy, neboť žalovaná, počínaje splátkou, splatnou dnem 16. 7. 2014, již další splátky nehradila, takže, tím porušila žalovaná své povinnosti, vyplývající z dotyčné úvěrové Smlouvy, takže, vlastně, žalobce požadoval, v rámci své žaloby, splatné pohledávky, za žalovanou, až do data předčasného ukončení úvěrové Smlouvy, a jedná se tedy o neuhrazené měsíční splátky za dobu od 16. 7. 2014 do 16. 10. 2014. 8. Žalobce tedy požadoval nesplacenou jistinu, k datu odstoupení od dotyčné Smlouvy, v částce 118 413 Kč, s tím, že též se jedná i o to, že žalobce požadoval rovněž i zaplacení úroků z úvěru, ve výši 63 619 Kč, nicméně, poté však došlo k prodeji vozidla, které bylo právě předmětem dotyčné úvěrové Smlouvy, respektive, které bylo zakoupeno z prostředků, čerpaných žalovanou, na základě předmětné úvěrové Smlouvy, s tím, že výnos z prodeje předmětného vozidla činil částku ve výši 80 000 Kč, kteroužto částku žalobce započetl, a to na část neuhrazené měsíční splátky, splatné dnem 16. 7. 2014, ve výši 5 372 Kč, dále na neuhrazené pravidelné měsíční splátky, splatné od 16. 8. 2014 do 16. 10. 2014, a to v celkové výši 17 616 Kč, jakož i na část nesplacené jistiny předmětného úvěru, ve výši 776,32 Kč, a rovněž i na část úroků z úvěru, ve výši 56 235,68 Kč, když, po takto provedeném započtení, však žalovaná neuhradila žalobci část úroků z úvěru ve výši 7 383,32 Kč, dále část nesplacené jistiny ve výši 117 636,68 Kč a dále pak ještě i částku ve výši 31 481 Kč, takže, žalobce se tedy domáhal zaplacení nesplacené jistiny ve výši 117 636,68 Kč, když, tedy, ale, tuto částku, žalobci, a to s ohledem na to, že již bylo ukončeno předmětné insolvenční řízení, vedené na majetek žalované, když tedy žalovaná již byla osvobozena od povinnosti hradit veškeré pohledávky, přiznat nelze, a pak, tedy, za této situace, pokud by se snad žalovaná sama, dobrovolně, rozhodla uhradit takto požadovanou částku žalobci, pak by tak mohla učinit pouze jakožto splnění své naturální obligace, a tedy, pouze ze své dobré vůle, nicméně, s ohledem na shora zmiňované skutečnosti, vyvěrající z již ukončeného insolvenčního řízení, na základě něhož bylo žalované povoleno oddlužení a následně též přiznáno i osvobození od povinnosti platit veškeré pohledávky, jak již bylo řečeno výše, pak tedy tento nárok žalobci nyní přiznat již opravdu nelze, takže soudu, za této situace, nezbylo, nežli žalobu zamítnout. 9. A byť tedy soud, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., hodlal poučit žalobce, v souvislosti s možností přiléhavě se, s takto vzniklou procesní situací, vypořádat, tak takovou možnost však žalobce, vlastně, nikterak nevyužil, když jeho právní zástupce se k jednání, nařízenému na den 29. 6. 2023, nedostavil, a v důsledku čehož tedy soud dospěl k závěru, že následky, s tím spojené, samozřejmě nese žalobce, jakožto účastník tohoto řízení (srovnej Nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06), a proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno. 10. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů tohoto řízení, tak zde podepsaný soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá, neboť žalobce, který byl právně zastoupen, neměl v dané věci procesní úspěch, takže náklady tohoto řízení by vlastně mohly být přiznány, dle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení, procesně úspěšné žalované, která však nebyla právně zastoupena a též ani žádné náklady tohoto řízení neuplatňovala, a proto tedy podepsaný soud rozhodl tak, jak je shora uvedeno.